Občas, když nemám chuť na dýmku anebo se mi nechce starat o udržování ohně v hlavičce, protože mám něco jiného na práci, vezmu si z humidoru některý doutník. Nemám jich tam moc, většinou deset nebo dvacet, ale zásoba je to dostatečná i pro případy, že by přišla návštěva a měla na doutník chuť. Už více než rok jsem měl v humidoru schovanou jednu Cohibu, kterou mi dal kamarád, ale nekouřil jsem ji, protože měla (bohužel) poškozený jak vázací, tak i krycí list. Doutník byl asi trochu přeschlý a nepřežil transport do Brna, a tak jsem ho nechal trochu dovlhčit a vyzrát. Mezitím jsem přemýšlel, co s ním provedu. Vykouřit standardní cestou by se asi nedal, protože dírami v krycím listu by šel falešný tah. Napadlo mě, že ho nařežu na menší kousky (jako dýmkové lano) a smíchám s čistou Virginií, pak jsem si ale vzpomněl na nějaký článek nebo diskusi, kde autor strčil doutník do dýmkové hlavičky a vykouřil tak. Inu proč...
Hromada náústků od Honzy Kloučka
Dýmka stárne se svým majitelem. Takové stárnutí mívá většinou veskrze pozitivní průběh — dřevo je přírodní materiál a postupně se pokryje letitou patinou, ztmavne, zmatní a prozradí tak, že dýmka patří mezi oblíbené kusy. Stárnutí se však projevuje i negativně, když namísto temně černého náústku máte najednou šedivou nebo zelenou hmotu, které se každý soudný člověk štítí dotknout. Na vině je ebonit — tradiční, ale mnohdy nekvalitní a nestálý materiál pro výrobu dýmkových náústků. Ebonit je sírou vulkanizovaný kaučuk. Ebonitový náústek je příjemný na skus a dobře se drží v zubech, jeho relativní měkkost má ale jednu podstatnou vadu: náústky nejsou příliš odolné proti neopatrnému zacházení nebo prokousnutí, zůstávají v nich hnusné díry po zubech. Vulkanizovaný kaučuk na strojově vyráběných dýmkách bývá zpravidla velmi pochybné kvality, vulkanizují se totiž různé typy a tloušťky najednou, čímž dochází k nestejnoměrnému nasycení sírou...
Dýmky Karla Schwarzenberga (aktualisováno)
Volba hlavy státu dopadla, jak dopadla, takže Karla Schwarzenbergera s dýmkou jsem si musel pověsit v kuchyni jen neoficiálně, natruc. Nejspíš abych z hlavy aspoň na čas vytěsnil ovarové koleno Miloše Zemana s nezbytnou cigaretkou. Teď ovšem Zemanovi trošičku křivdím, protože je známo, že je debil a idiot i on doma kouří dýmku… (ale podobá se při tom spíš Gottwaldovi nebo Stalinovi). Ovšem pro knížepána z Orlíku a Čimelic je fajka zcela nepostradatelný doplněk, který společně s elegantním vystupováním a propracovaným stylem dotváří celkový obraz jeho osobnosti. Trošku jsem zapátral na internetu a vypozoroval, že Karel Schwarzenberg má rád jednoduché, klasické ostrovní dýmky, často totiž kouří anglický Dunhill nebo irský Peterson; oblíbil si i silver spigot, kterých má celou řadu. Ostatně je to dobře vidět na fotkách v galerii níže. V listopadu 2004 Schwarzenbergera vyzpovídal Jiří X. Doležal pro Reflex...
Krška King
Tudlectu fajku mi daroval strýc Pavel, který už s kouřením seknul. Dostal jsem ji v jednatřiceti ke svým třicátým narozeninám. :) Je to docela příjemná věc — mít dýmku, kterou vybral někdo jiný s odlišným vkusem, sbírku plnou jednoduchých billiardů a ostatních minimalistických tvarů to příjemně oživí. Od Karla Kršky už jednu fajku mám (musím o ní napsat!), tento kousek spadá do kategorie Krška King. Na levé straně má vyraženo kaligrafické K a nápis Krška Czech Republic, na pravé straně korunku. Zapomněl jsem se zeptat, jak je stará, ale bude mít asi tak deset až dvanáct let za sebou. Není to klasická produkce, nýbrž dýmka na zakázku, strýc si ji u Kršky nechal vyrobit podle vlastních požadavků a na svoji hubu. Tvar, rozměry i zakřivení náústku tak odpovídají jeho představám. Jedná se o dosti velkou a těžkou dýmku, má osmdesát šest gramů. Délka je necelých šestnáct centimetrů, průměr komory je dvaadvacet a výška...
Dýmkové čističe
V posledních měsících se mi doma sešla celá plejáda různých značek dýmkových čističů, napíšu k nim proto pár slov. Třeba to někomu pomůže v orientaci. Důkladné vyčištění dýmky je nezbytná operace, která by měla následovat po každém kouření. Z tabákové komory, kanálku a náústku se odstraní popel, zbytky tabáku a také vysaje přebytečná vlhkost, což v konečném důsledku prodlužuje životnost dýmky, udržuje dobrý tah a zkracuje dobu vysychání dřeva. V devatenáctém století nabízely dýmkařské katalogy pírka kuřat, která obstojně plnila svou funkci, dnes už naštěstí máme levné a pro daný účel přímo navržené dýmkové čističe vyrobené z kusu drátu obaleného tkaninou (bavlna, umělá vlákna). Dýmkař Michal Novák v pořadu Retro upozorňuje, že za komárů byl čističů nedostatek, nicméně tento problém už úplně odpadl, nabídka je široká a dostupnost dobrá. U čističů jsou podstatné celkem čtyři jejich vlastnosti: délka, tloušťka, pevnost...