ArchivBřezen 2014

Sen je sen, probudíš se, je den. Petr Pipes (Liverpool)

Příběh Peťákovy dýmky je sice krapítek bizarní, ale zároveň dokonale ilustruje krásnou, milou a někdy i absurdní povahu našeho ďábelského koníčku. Když jsem byl včera v Etrafice v Blanické na semináři se Štefanem „Pištou“ Germanem, prohlédl jsem si v prodejně aspoň zběžně nabídku dýmek, přestože jsem absolutně neměl v úmyslu cokoliv kupovat. Naneštěstí tam kluci mají nejlepší výběr, jaký jsem kdy v české kamenné prodejně viděl. Každý si tam najde něco pro své oko a svou hubu, když přivře obě oči nad cenami. Poslední dobou mě opulentní fajky s krásným zdobením nechávají docela chladným. O to víc si ale všímám dobře provedených klasických tvarů. A dlouhatánský liverpool, nenápadně zastrčený za různě masitými kládami, je přesně ten případ, který mi okamžitě navozuje silné vzrušení, prostě miláček. Na místě jsem pragmaticky a zodpovědně konstatoval, že nemám prachy, a rychle šel pryč, abych se zbavil nepříjemného nutkání...

Klubovka 2013 (Dejmal)

Pipe club Dýmka.net organizuje pro své věrné členstvo výrobu výroční dýmky. Loňská klubovka má poněkud pohnutou historii a mezi členy se dostala teprve letos v březnu, po jedenácti měsících od spuštění objednávek. Její autor Radek Jůza, známý spíše jako Dejmal, měl totiž vloni nehodu, která mu na půl roku znemožnila věnovat se strouhání dřeva. Ale protože trpělivost je hlavní ctností nás milovníků dýmek, čekali jsme, čekali, a nakonec se i dočkali. Dejmalova klubovka má relativně klasický tvar i proporce, ale najde se na ní několik zvláštností. Hlavička vychází z dublinu, tolik typického pro severské freehandy, nemá ale kruhový profil, nýbrž oválný. Fajfka je zahnutá, řekněme half-bent, směrem od hlavičky se mírně rozšiřuje a má robustní sedlový akrylový náústek, který se u podobných dýmek často nevidí. Na výběr jsme měli z provedení filtr/bezfiltr a pěti povrchových úprav. Volba bezfiltrovky u mě byla jasná hned, jako...

Typografická značka pro Adama

V pondělí se na mě obrátil Adam Schorcht, kolega z dýmkařského klubu a majitel nejkrásnějšího pěstěného kníru široko daleko, že jede v sobotu na Pipe Show do Kodaně a chce tam prodávat pár dýmek, které vyrobil. Prý k tomu nutně potřebuje nějaké logo se svým jménem, značku, raznici, potisk na pytlík a tak.
Poslední léta se podobným zakázkám spíše vyhýbám, ale tohle téma mi přišlo natolik lákavé, že jsem do něj hned pustil a ke svému vlastnímu úžasu udělal mnohem více práce, než bylo potřeba a než se po mně chtělo. Výsledkem je celkem sedm písem, obsahujících kromě několika verzálek a minusek i pár ornamentů. I když je logo dané, kombinací různých řezů je možné vytvářet nezměrné množství variací na dané téma, včetně různě velkých obláčků dýmu, vznášejících se nad fajkami. Koho to zajímá, mnohem delší a podrobnější povídání najde na mém typografickém blogu.

Vieille Bruyere Courrieu Cogolin

Bílým šátkem mává, kdo se loučí. A protože jsem musel odejít do vyhnanství, ze kterého se už možná nevrátím, bylo loučení s Brnečkem o to bolestnější a plačtivější. Naštěstí už v Atriu pomalu vzniká můj svatostánek, přeplněný smutečními věnci a upomínkovými předměty, tak aspoň to malé memento, ta něžná vzpomínka na výjimečného ducha, tam zůstane. Loučení bez dárků jako by nebylo. Proto jsem jich několik dostal — to abych ani v širém světě nezapomněl na své dýmkařské soukmenovce. Přemek Hnilička mi například daroval hezkou rovnou dýmku. Asi proto, že k jeho ztepilé mužné postavě se podobné miniatury nehodí. A já možná ještě někdy zhubnu, pročež mi bude dýmka nakonec slušet více než jemu. Pan Charles Courrieu založil fabriku na dýmky v roce 1802 v jihofrancouzském městě Cogolin, jen kousíček od Saint-Tropez, a výroba tam pokračuje dodnes. Jeho billiard je nejklasičtějším tvarem dýmky, jaký si vůbec umíte představit. Jednoduchá...

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky