Do tabáků ve formě slisovaných plátků jsem se zakoukal už dávno. Kdyby neměly ty fláky pověst pokaženou odfláknutými produkty firmy Samuel Gawith, byla by jejich popularita mezi dýmkaři určitě ještě o dost vyšší. Flake lépe drží vlhkost a pomaleji vysychá, ale hlavně: chutě bývají lépe propojené než u klasické nadýchané mixture. Plátek vám aspoň o trochu šetří čas, který byste spotřebovali archivací v plechovce, je to přirozené staření, zkrácení času k dobrému, někdy i excelentnímu výsledku. Musí se ovšem jednat o flake z krásných čistých listů, měla by na něm být patrná struktura jednotlivých vrstev. Hezky zpracovaný flake se dá snadno rozebrat na vlákna, vidíte v něm všechny složky a v případě virginií taky různé druhy a odstíny, někdy protkané krystalkami přírodního cukru (prý blobst, říká Ivo). Oproti tomu u odpadního flaku bývají tabáky mokré, blátivé, slepené, nebo naopak úplně bez konzistence, namísto...
