KategorieDoutníky

Padělané doutníky aneb Prostějovská Cohiba®

Kvalitní „long filler“ doutníky, jak známo, jsou velice drahé. Ve srovnání s dýmkovým tabákem mnohonásobně. Zatímco padesát gramů vynikajícího tabáku pořídíte za tři stovky, ceny vlhkých doutníčků začínají od sto padesáti korun, větší kusy od renomovaných značek kolem pětistovky, i když horní hranice je v podstatě neomezená. Takže dělat potom na baru frajera něco stojí. Nejsnazší cestu, jak se dostat k levným (ale kvalitním) doutníkům, představoval nákup přímo na Kubě, v dnešní době už to ale nijak zvlášť výhodný byznys není, ceny jsou docela podobné jako u nás. Tradičním problémem trhu s doutníky jsou padělky. Jako u každého jiného zboží, padělatelé se soustředí na největší značky, takže první na řadě je kubánská Cohiba. Aukční servery u nás i za hranicemi jsou plné výhodných nabídek na koupil levných doutníků dovezených přímo z Kuby — problém většiny z nich je zkrátka v tom, že se jedná o více či méně zdařilé...

Doutník v briaru

Občas, když nemám chuť na dýmku anebo se mi nechce starat o udržování ohně v hlavičce, protože mám něco jiného na práci, vezmu si z humidoru některý doutník. Nemám jich tam moc, většinou deset nebo dvacet, ale zásoba je to dostatečná i pro případy, že by přišla návštěva a měla na doutník chuť. Už více než rok jsem měl v humidoru schovanou jednu Cohibu, kterou mi dal kamarád, ale nekouřil jsem ji, protože měla (bohužel) poškozený jak vázací, tak i krycí list. Doutník byl asi trochu přeschlý a nepřežil transport do Brna, a tak jsem ho nechal trochu dovlhčit a vyzrát. Mezitím jsem přemýšlel, co s ním provedu. Vykouřit standardní cestou by se asi nedal, protože dírami v krycím listu by šel falešný tah. Napadlo mě, že ho nařežu na menší kousky (jako dýmkové lano) a smíchám s čistou Virginií, pak jsem si ale vzpomněl na nějaký článek nebo diskusi, kde autor strčil doutník do dýmkové hlavičky a vykouřil tak. Inu proč...

„Doutník“ z briaru

Tohle mě dnes docela dostalo. Dýmka ve tvaru doutníku, která se kupodivu asi dá kouřit. Na dýmkové konstrukci toho člověk moc nevymyslí (i když mám v zásobě jeden text o „jiných“ dýmkách), ale dýmka-doutník je opravdu docela originální záležitost. Dobře vypadá a má takový ten jednoznačný wow efekt. Otázka je, jak dobře se z toho dá kouřit. Na první pohled by člověk řekl, že asi dost podobně, jako se kouří doutník, ale oproti doutníku má tahle dřevěná paráda několik úskalí. V prvé řadě u doutníku hoří náplň zároveň s krycím i vázacím listem, takže shořelý tabák (popel) postupně odpadává. Co se stane u doutníkové dýmky ve chvíli, kdy vykouříte půlku tabáku? Bude se vám popel sypat na stůl nebo na oblečení? Možná že stačí tabák dostatečně udusat, aby držel uvnitř dýmky, ale bude pak dobře hořet? Jak se takový tabák dusá v průběhu bafání, když dusátko nedostane až k náústku? Nebo se prostě od poloviny nedusá? Dá se taková dýmka dobře...

Doutníkové nůžky Solingen

Mám už je nějakou chvíli, protože aušusová plastová gilotinka sice ořezává obstojně, ale není to žádná velká hitparáda, co si budeme povídat. Německá firma Solingen vyrábí nože, nůžky i manikurní nástroje, značky Merkur Solingen a Dovo Solingen taky břitvy a klasické (osvědčené) manuální kovové holicí strojky, co jim v anglicky mluvících zemích říkají tak hezky safety razor. Jeden mám a nedám na něj dopustit. No a když teď v poslední době kouřím víc doutníků a doutníčků než dřív, chtělo to už pořádné náčiní. Na trhu je, toť se ví, přibližně tuna ořezávačů v různých provedeních i cenových relacích od pár stovek po desítky tisíc, ale mně se nejvíce líbí tato primitivní (rovná se tradiční) konstrukce. Dlouhá ramena nůžek vytvoří dostatečně silný tlak a ostré čepelky odstřelí hlavu doutníku v setině vteřiny, až to lítá po celém baráku. Nůžky mají na délku cca třináct centimetrů, takže zabírají trochu místa v kapse...

Doutníky a nějaké ty věci okolo

Když jsem o Vánocích dostal od kamaráda pěkný doutník (Cohiba Robusto, děkuji), přivedlo mě to na myšlenku konečně si pořídit humidor a pár smotaných tabákových válečků do něj. Doutníky jsou fajn v tom, že nepotřebují téměř žádnou přípravu (kromě zapálení a oříznutí), takže jsou dobrá volba ve chvílích, kdy člověk nemá dost času a prostoru hrát si s dýmkami. Bavíme se teď samozřejmě o vlhkých doutnících s dlouhou náplní (tzv. longfiller), ve kterých jsou smotané celé tabákové listy. Nabídka velikostí, tvarů a druhů je široká, takže každý si může vybrat, co jeho srdci blízké. Nejradši mám střední velikost Corona, ale najde se tu i pár menších Cigarillos na takové to nezávazné pokouřeníčko při procházce se psem. Aby doutník nevysychal, je potřeba skladovat jej v humidoru s předepsanou vlhkostí 70 procent. Odolal jsem pokušení koupit si hned do začátku nějaký krásný (a patřičně drahý) humidor a vzal jeden...

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky