KategorieMoje dýmky

Zahradnická dýmka Peckoslava Křepelky

„Jenom moc špatnej vítr nepřinese nikomu nic dobrýho,“ řekl prý Peckoslav Křepelka, hobit z Hobitína, v Návratu krále. Já naštěstí nejsem Tolkienem nikterak postižen, a tak se o víkendech nemusím převlékat za ušaté skřety ani jezdit metrem s dřevěným mečem za pasem jako leckterý infantilní idiot. Ale něco na tom Pánovi prstenů asi být musí, když už několik desítek let nutí staré fotry, aby si po večerech přešívali záclony na elfí pláště a když se stal dokonce předmětem seriosních debat Kampademie, havlovského filosofického sdružení, do něhož spadali takoví velikáni jako Zdeněk Neubauer, Daniel Kroupa, Radim Palouš, Ivan M. Havel nebo Tomáš Halík. Ti všichni viděli v Tolkienovi něco víc než jen hru na čaroděje, chápali svět prstenu spíš jako podobenství o společnosti, víře a osudu, rádi z něj citovali v dopisech, které posílali Václavu Havlovi do kriminálu. Výrobě „fantasy“ dýmek ze světa praotce Tolkiena se věnuje Pavel...

Kroucený fagot himbajs hergott döner kebab Rumcajs element!

Sojka bonzačka mi to napráskala, že Krakonoš má takovou fajfku, která nikdy nevyhasne. A přitom potřebuje tabáku na jaře ždibíček a na podzim ždibec! A toť se ví — začalo mi v hlavě sumírovat, jak bych tu jeho fajfku získal coby přírůstek do svého skrovného múzea lulek, malovaných džbánů, porculánových trpaslíků, oteplouchů, salámistů, análních kolíků a i ostatní zdejší lidové tvořivosti. I pozval jsem krajánka na neděli k polednímu, abych ho pohostil. A zaříznul krocana a dvě kuřata a slepici na polívku a nalovil pstruhy v potoce a kapry v tůni a napekl koláčů a makovejch bábovek a polejvanej perník, oučinlivě navařil sejkory a hubník a kyselo a špecle a škubánky a oukrop a klouzáky a roprachtické zelí a makové pecinálky a… a už ani pořádně nevím, co všechno ještě. A aby si náhodou soused nemyslil, že ho chci opít jen tak nějakým rohlíkem nebo že...

RX Pipes Old Briar Chimney

Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je. Stejně tak když už člověk jednou čumí na Facebook, kde publikuje Dejmal nové fajfky, tak si má hned nějakou koupit, jako jsem to udělal já, a ne jen tak zbůhdarma čumět a nekoupit, jak se to kolikrát děje. A když už si tedy člověk něco kupuje, tož má koukat, aby to bylo to, co v jeho sbírce dosud není, a ne to, co už tam víc než stopadesátosmkrát je. Nu a když už jsem jednou byl a koukal, abych byl, a koupil, co měl, je třeba se tím konečně náležitě pochlubit, abych čirou náhodou nezapomněl, jak tomu stejně ve finále kolikráte je! Čím víc těch fajek mám, tím víc si vyčítám, že si pořizuji další a další. Ale na to si každý chlap stejně nakonec přijde sám, že je to marné, je to marné, je to marné. Ať už manželka (nebo maminka!) láteří, jak chce, tak sbírky tu byly, jsou...

Dunhill Bruyere Liverpool (33) 1974

Při jedné ze svých plaveb na eBay jsem z vod internetu vylovil tuhle starou dunhillku ze sedmdesátých let. Prodejce nebyl dýmkař, nýbrž nějaký zasmrádlý antikvář bez patřičného vzdělání, a tak ji označil coby lovat. Ovšem my kuřmeni se na rozdíl od svých dýmek z morty a vřesovce nenecháme snadno napálit, protože dobře víme, že prodlouženému billiardu z delšího přířezu a s klasickým fishtailem na konci se říká odjakživa liverpool. Aukci jsem vyhrál lacino, většinu nákupčích patrně odradila poznámka, že hlavička je zbroušená, zkosená směrem od náústku. Na fotkách to moc zřetelné nebylo, tak jsem lehce zariskoval a fajfku zakoupil. A skutečně, hlavička byla snížena ve přední části, působilo to trochu divně a celá dýmka poněkud padala na prdel. Nejdřív mě napadlo, že majitel dýmku zbrousil, aby odstranil zeshora opálené dřevo, pak se ale ukázalo, že má v sobě hlavička dvě jemné vlasové trhliny, z čehož vyplývá že v průběhu...

Dr Boston Griffon Dublin Sand

Možná si vzpomenete, že o této dýmce od vzácného přítele a vyhlášeného knihomola Přemka jsem se zmiňoval víc než tři roky nazpět. Rád jsem ji kouříval při procházkách venku, protože se dobře drží v zubech a není s ní moc práce. V poslední době ale trochu ležela ladem, vyčítavě se na mě dívala a měla výkyvy nálad. Dílem z toho důvodu, že v zimě nerad kouřím/mrznu venku, a dílem i proto, že jsem už víc než rok nebo dva neotevřel žádnou virginii, pro kterou byla původně fajfka vyhrazena. Poněvadž mi ale bylo líto, že je lulka sněhem zavátá, oživil jsem jeden starý nápad: nechat si ji opískovat, aby se ztratily ty nepěkné kazy, které na sobě má. Padl jsem proto na kolena před kolegou Dejmalem, slíbal mu prach z bot a i různě jinak mu lichotil a podkuřoval, aby tu nevděčnou práci pro mne ve volné chvíli udělal. Dejmalovi se sice do pískování vůbec nechtělo, brečel mi na rameni, že na hlavičce žádná kresba není...

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky