Díky ogarům z brněnské buňky a především díky velkorysosti Honzy Kloučka jsem měl možnost zúčastnit se workshopu v Kostelci nad Černými lesy a následné pijatyky. Událost to byla náramná a až na jediný zádrhel (vybitou autobaterku a tlačení vozu z rygólu) dopadla nad očekávání hladce. Z Brna jsme vyrazili v sobotu ráno v počtu šesti kusů a a ubytovali se v krásně zrenovovaném sirotčinci, ve kterém jsme si svorně rozbili hlavy o futra ve výšce metr sedmdesát. Protože mrzlo jak ve špatném ruském filmu, přesunuli jsme se bryskně do vytopené dílny, ve které na nás čekaly kromě mistra dýmkaře i bruyérové přířezy a hromada strojů vzbuzujících patřičný respekt. Honza nás provedl všemi fázemi výroby dýmky, jak ji v průběhu své praxe vypiloval. Podle našich návrhů vybral dříví, tvar jsme posadili do dřeva, aby měla výsledná dýmka co nejlepší kresbu, a ořízli na pásové pile do hrubého tvaru budoucího výrobku...
Peterson Silver Spigot (150)
Další rovná dýmka! Ale tentokrát úplně jiná. Už je to skoro čtyři měsíce, co jsem si naposledy koupil fajfku, a tak mě prostě příšerně svrběly prsty (a peněženka). Touto čerstvou akvizicí jsem spojil několik věcí dohromady. Totiž: 1) Chyběl mi do sbírky pěkný hranatý buldoček 2) Karlu Schwarzenbergerovi jsem záviděl všechny ty silver spigoty, ze kterých k smrti rád kouří 3) Doposud mi scházela dýmka od Petersona (katastrofa!) Důvodů, proč mě zatím neuchvátil žádný Peterson, je asi víc. Mám-li je krátce shrnout, tak krom toho, že náústky jsou zpravidla vyrobené z mnou nemilovaného ebonitu, často mívají jalovou kresbu anebo hnusný barevný lak či postřik. (Green Spay, Red Spray a podobně, čirá pohroma.) Z Petersonových dýmek se mi asi nejvíce líbí přiměřeně zahnutý tvar 80s a určitě bych si vybral některou pískovanou dýmku. Mám ale moc rád i rovné fajfky, které na mě pořád ještě působí zdaleka nejmoderněji. Spigoty jsou skvělé, bohužel jejich...
Hromada náústků od Honzy Kloučka
Dýmka stárne se svým majitelem. Takové stárnutí mívá většinou veskrze pozitivní průběh — dřevo je přírodní materiál a postupně se pokryje letitou patinou, ztmavne, zmatní a prozradí tak, že dýmka patří mezi oblíbené kusy. Stárnutí se však projevuje i negativně, když namísto temně černého náústku máte najednou šedivou nebo zelenou hmotu, které se každý soudný člověk štítí dotknout. Na vině je ebonit — tradiční, ale mnohdy nekvalitní a nestálý materiál pro výrobu dýmkových náústků. Ebonit je sírou vulkanizovaný kaučuk. Ebonitový náústek je příjemný na skus a dobře se drží v zubech, jeho relativní měkkost má ale jednu podstatnou vadu: náústky nejsou příliš odolné proti neopatrnému zacházení nebo prokousnutí, zůstávají v nich hnusné díry po zubech. Vulkanizovaný kaučuk na strojově vyráběných dýmkách bývá zpravidla velmi pochybné kvality, vulkanizují se totiž různé typy a tloušťky najednou, čímž dochází k nestejnoměrnému nasycení sírou...
Krška King
Tudlectu fajku mi daroval strýc Pavel, který už s kouřením seknul. Dostal jsem ji v jednatřiceti ke svým třicátým narozeninám. :) Je to docela příjemná věc — mít dýmku, kterou vybral někdo jiný s odlišným vkusem, sbírku plnou jednoduchých billiardů a ostatních minimalistických tvarů to příjemně oživí. Od Karla Kršky už jednu fajku mám (musím o ní napsat!), tento kousek spadá do kategorie Krška King. Na levé straně má vyraženo kaligrafické K a nápis Krška Czech Republic, na pravé straně korunku. Zapomněl jsem se zeptat, jak je stará, ale bude mít asi tak deset až dvanáct let za sebou. Není to klasická produkce, nýbrž dýmka na zakázku, strýc si ji u Kršky nechal vyrobit podle vlastních požadavků a na svoji hubu. Tvar, rozměry i zakřivení náústku tak odpovídají jeho představám. Jedná se o dosti velkou a těžkou dýmku, má osmdesát šest gramů. Délka je necelých šestnáct centimetrů, průměr komory je dvaadvacet a výška...
Stanwell Nanna Ivarsson (N1)
Nanna je představitelkou třetí generace dynastie Ivarssonů, dcerou Larse a vnučkou Sixtena. Vystudovala průmyslový design, ale nakonec se vydala po stopách svých předků a díky tomu rozšířila řady ženských autorek. Na jejích dýmkách je zajímavé mimo jiné to, jak záměrně rozvíjí odkaz dánského dýmkařství. A určitý vliv dědečkovy i otcovy práce je na první pohled patrný, i když Nanna má v oblibě trochu robustnější tvary — většina jejích realizací je založena spíše na větších kusech dřeva, které jí umožňují pracovat s ním ve velkých sochařských objemech. Charakteristický je především tvar krčku, který se v mnoha případech směrem k náústku rozšiřuje. Díky tomu je hmota dýmky pěkně vyvážená, protože objem se nesoustředí jen na hlavičku. Dýmka patří do série Nanna Ivarsson Design, což je řada několika (myslím, že tří) kreací, které Nanna připravila pro sériovou produkci dánského Stanwellu. Je bezfiltrová — i když na filtr by se místo...