KategorieMoje dýmky

Comoy’s Tradition Liverpool (133)

Není moc krásnějších dýmek než obyčejný rovný billiard či jeho varianta s prodlouženým přířezem — liverpool. Když si člověk potřebuje oddychnout od hluku velkoměsta, freneticky blikajících reklam a všeobecného vizuálního smogu vůkol, uchyluje se k tichému rozjímaní v křesle a vybírá sobě dýmku z nejklasičtějších. Stejně činí i proplešatělý typograf, dávaje průchod své zálibě v minimalismu a střídmosti. Střídmosti, jež aspoň částečně vytváří oponenturu vůči ukřičenému světu, kde kdejaký blbý kartáček na zuby musí mít „zajímavý“ tvar. Světoznámá firma Comoy’s v minulém století významně přispěla k udržení a prohloubení věhlasu anglických dýmek, třebaže její zakladatel François Comoy vyráběl se svými sourozenci fajfky už od roku 1825 ve francouzském Saint-Claude. Historie téhle firmy je dlouhá a nebudu se jí zde věnovat, protože to za mne udělali jiní (Pipedia). Místo toho napíši několik slov o fajfce, kterou jsem...

Stanwell 239

Když už jsem psal o Sixtenu Ivarssonovi a jeho příspěvku k severské dýmkařské tradici, mohl bych se podělit i o druhou svou dýmku z té doby. Tvar číslo 39 je ukázkovým představitelem vejčitých Ivarssonových dýmek, těch různých quarter a half‑bentek v normálním provedení i s aplikacemi z bambusu nebo rohoviny, jak je dobře známe z historických katalogů a od movitějších sběratelů, než jsem já. Oproti Sixtenově tvaru číslo 30, který jsem si kdysi pořídil, se tento liší zejména provedením krčku, jenž není nasazen na hlavičku přímo, ale v jakémsi vředovitém oblouku, typickém pro šedesátá léta nebo některé plné bentky od Petersona. Celkově je dýmka lehčí a štíhlejší než číslo 30, je to ale dáno částečně tím, že takřka všechny novodobé fajfky jsou robustnější než jejich historické verze — totéž platí i pro tvarové výdobytky dědy Ivarssona. Za unikátní považuji zejména známé stanwellovské řešení náústku...

Stanwell Old Briar 559

Sixten Ivarsson patřil mezi nejvýraznější postavy dýmkařské scény vůbec a stal se mimo jiné synonymem pro skandinávskou dýmkařskou tradici. V době nedostatku anglických dýmek se postupně vypracoval z neznámého opraváře fajek až na světozámého pipe makera a zakladatele světoznámé dýmkařské dynastie (dýmky navrhuje syn Lars i vnučka Nanna). Ale především Sixten Ivarsson vnesl do oboru cosi úplně nového. Ačkoliv začal své první fajfky tvořit jako nápodoby a parafráze klasických anglických tvarů, už od začátku si tradiční tvarosloví po svém aktualizoval. Nejdřív jen nenápadně, později už dramaticky a nebojácně. Sixten své dýmky zeštíhloval, hlavičky nakláněl do tupého úhlu ke krčku, po čase přišel s mnoha originálními tvary. Nebyly to jen typické ivarssonovské vejcovité hlavičky, ale též první severské freehandy inspirované kresbou dřeva a také krásné dýmky s aplikacemi z bambusu nebo rohoviny. Své jméno spojil Sixten mimo...

Brebbia Ninja Ambra 839

Teď jsem si vzpomněl: Aby té mojí poslední princezně fajfce se zlatou kundou na čele nebylo smutno, pořídil jsem jí do party jednu kamarádku. Ninja číslo dvě, oficiálně Ninja Ambra 839. Nemám moc zahnutých dýmek, jedu si to hulení převážně rovně, čili tadlencta polovičatá bentka bude onou výjimkou potvrzující pravidlo. Rozmýšlel jsem se původně mezi dvěma half bentkami, ale tahle to nakonec vyhrála, protože má vydařenější kresbu. Ne že by dřevo bylo úplně dokonalé — je to spíše mix různých grainů — díky tomu ale fajka nestála milion (jenom polovinu). Nutno uznat, že z pravé strany má na hlavičce vskutku překrásná ptačí očka. Z levé strany jdou spíše plameny, ale ani to není úplně marná kresba a nebude třeba stydět se s tou dýmkou chodit ven. Nad žlutým akrylátem použitým pro náústek jsem slintal už minule, tak se mu nebudu nijak zvlášť věnovat, a zmíním raději rozměry. Není mi pořád jasné, co mě to napadlo — koupit si tak obrovskou dýmku —, ale už se holt...

Brebbia Ninja Ambra 301

Jelikož jsem přes léto mocinky pracoval, chodil pravidelně se psem a vynášel smetí, zasloužím si po delším čase novou dýmku. Kupodivu jsem měl ve sbírce jen dvě italské fajfky, obě Savinelli, a tak jsem si bez většího rozmýšlení vyvolil pěknou taliánskou Brebbii. Ninja! Vyznačuje se nejen slušivým kundózním logem na náústku, zejména ale atypickým tvarem a zvlášť příjemnými detaily. Dýmka je to mírně prohnutá, odborníci by asi řekli quarter bent, a tvarem nejvíce připomíná tzv. prince, který někdo tlakem seshora poněkud zploštil. Mám docela rád široké oválné krčky, tady je přesně takový. Do žluté barvy jsem se zamiloval už dávno, a proto žlutý akryl s kundou navrch patří mezi materiál, který mne vzrušuje ze všeho nejvíce. Zvlášť když obsahuje efektní aplikaci v barvě vyběleného análu dřeva. Hlavička nemá nijak výjimečnou kresbu (i když z pravé strany je vlastně docela pěkná), ale fajfka nemá žádné kazy a nebyla drahá. Vytkl...

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky