Kroucený fagot himbajs hergott döner kebab Rumcajs element!

Pocem, ty moje stará dobrá fajfko!
Pocem, ty moje stará dobrá fajfko!

Sojka bonzačka mi to napráskala, že Krakonoš má takovou fajfku, která nikdy nevyhasne. A přitom potřebuje tabáku na jaře ždibíček a na podzim ždibec! A toť se ví — začalo mi v hlavě sumírovat, jak bych tu jeho fajfku získal coby přírůstek do svého skrovného múzea lulek, malovaných džbánů, porculánových trpaslíků, oteplouchů, salámistů, análních kolíků a i ostatní zdejší lidové tvořivosti.

I pozval jsem krajánka na neděli k polednímu, abych ho pohostil. A zaříznul krocana a dvě kuřata a slepici na polívku a nalovil pstruhy v potoce a kapry v tůni a napekl koláčů a makovejch bábovek a polejvanej perník, oučinlivě navařil sejkory a hubník a kyselo a špecle a škubánky a oukrop a klouzáky a roprachtické zelí a makové pecinálky a… a už ani pořádně nevím, co všechno ještě. A aby si náhodou soused nemyslil, že ho chci opít jen tak nějakým rohlíkem nebo že v tom je nějaká čertovina, Anče mu načepovala zvlášť parádní großer kübel odvaru z makovic silného jako noha u zadele a hustého jako zasedací pořádek v dobytčáku do Auschwitz. Chachacha!

Když pak navečír Kuba s fořtem celého mátožného a od hlavy až k patě zblitého Rýbrcoula popadli za flígr a vyhodili na mráz mezi kuřince, smál jsem se, až jsem se do kolen plácal a za moudí popadal. A volal jsem za ním to svoje legendární vzkázání „jemnostpane Krakonoši, neofouklo Vás zlý povětří?“, hlasitě při tom hýkaje.

Rýbrcoul ve svým revíru
Rýbrcoul ve svým revíru

Tak tady je. Ta jeho berla mrazilka. S kňourem jako malovaným, vyvedená v porculánu a krkonošském dříví, zdobená rohovinou a parožím a parádními zelenými šňůrami. Je to čagan a sukovice a kyj a žíla a posvícenská fajfka v jednom, dlouhá je jak týden před výplatou a štíhlá je a běloskvoucí jako panenská lejtka. Hodí se do panského salonu i do chlíva a nechá se rozšafně labužnicky kouřit na zápraží, když máte celé volné odpůldne, protože se do ní vejde kuřiva na dobrých šest hodin takové té domácí rauchen pohody. Dávám do ní ze zásady jen tabák z březové püksličky a připaluji nejčastěji ohořelou větévkou, co jsou jich tady u nás v Sudetenlandu plný hora, a přes zimu pak hlavně borovými šiškami anebo suchými zaječími a kuními bobky.

Kuřba krakonošky podobá se nejvíce asi jízdě na vysokém kole či akrobacii na visuté hrazdě — každou chvíli hrozí kuřmenovi pád na vlastní nebohý gezicht, anobrž žřícení do hluboké propasti. Kdo z vás milostpánů a mocipánů a štěpanických baronů už si někdy zkoušel vískat licousy malíčkem od levé nohy, ten si umí představit, jak elegantně to vypadá, když si fajfku nacpávám anebo když z ní třeba jindy vylejvám kondensát. Chodí se teď na mne za pětikorunu koukat celá sousedská procesí, ukazují mým směrem narovnaným prstem a zvesela při tom cosi rozprávějí. Ten zvýšený zájem, myslím, pramení z toho, že jim až sliny na jazyku sládnou při tom pohledu, jak nassávám vonné essence a zase zpátky nozdrami vyfukuji líbezný kouř na všecky světové strany.

Takže nestát, nekoukat, pracovat, dělat, lenoši, mizerové, holoto líná! Jude! Rauch! Marsch obejít všechny kramáře, kupce a jarmareční báby, jestli tam náhodou nemají ještě nějakou pěknou krakonošskou fajku i pro tu vaši špinavou tlamku.

Krakonoška

Krakonoška

Komentáře (6)

  • Tak tohle nebylo fér… Po takové době odmlky sem vyvěsit tohle a bez upozornění, že hrozí akutní enureza a ještě užívat výrazy jako pükslička :) :) :)

  • Všem váženým kolegům, kteří mají problém s udržením moči, nabízím časově omezenou nabídku. Po zašeptání hesla „Kroucený fagot himbajs hergott döner kebab inkontinence Rumcajs element“ plína zdarma.

  • Můžu to číst bez potíží, ale nesmím si při tom představovat zblitého Rýbrcoula či sbírku lidové tvořivosti. Absolutně bez chyby!!! :) :) :)

  • Moudí…už jsem se strachoval, že to zapadne ;-)) Paráda!!!

  • To mne zabije. To bude moje smrť, voni vašnosto s fousem na moudí přimotaným! Jdou se bodnout na Špilas i s celým sousedským procesím a lidovou tvořivostí, voni Rÿbercoule zapomenoutej, nevodsunutej, echt brněnskej… Kam na tydle šprťouchlata choděj! Že se nestyděj, takhle si dělat prdelky ze mne, čackého mládence ze Sudet, voni osobo!!!

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky