Nanna je představitelkou třetí generace dynastie Ivarssonů, dcerou Larse a vnučkou Sixtena. Vystudovala průmyslový design, ale nakonec se vydala po stopách svých předků a díky tomu rozšířila řady ženských autorek. Na jejích dýmkách je zajímavé mimo jiné to, jak záměrně rozvíjí odkaz dánského dýmkařství. A určitý vliv dědečkovy i otcovy práce je na první pohled patrný, i když Nanna má v oblibě trochu robustnější tvary — většina jejích realizací je založena spíše na větších kusech dřeva, které jí umožňují pracovat s ním ve velkých sochařských objemech. Charakteristický je především tvar krčku, který se v mnoha případech směrem k náústku rozšiřuje. Díky tomu je hmota dýmky pěkně vyvážená, protože objem se nesoustředí jen na hlavičku. Dýmka patří do série Nanna Ivarsson Design, což je řada několika (myslím, že tří) kreací, které Nanna připravila pro sériovou produkci dánského Stanwellu. Je bezfiltrová — i když na filtr by se místo...
Stanwell Naval Admiral (30)
Maličký Stanwell Bamboo patří k mým nejoblíbenějším dýmkám, a tak jsem se už delší dob poohlížel po nějakém dalším kousku této dánské firmy s anglickým názvem. Jejich dýmky se vyznačují prvotřídním dílenským zpracováním, všechno na sebe pasuje jako ulité a z dýmek se skvěle kouří. Navíc vše za dosti přijatelné ceny. Do oka mi padla hlavně krásná námořnická série Stanwell Naval. Dává to logiku, vyrábět námořnické dýmky, když Dánské břehy omývá Baltské a Severní moře. Dýmky na první pohled zaujmou hlavně mosazným prstýnkem na krčku, který má mezinárodně srozumitelný tvar námořnických frček, které se používají nejen v Dánsku, ale třeba i ve Švédsku, Velké Británii, Portugalsku, Kanadě a mnoha dalších přímořských státech. Série se skládá ze čtyř produktových řad-hodností: 1) (Sub)Lieutenant: pískovaná dýmka hladkým krčkem a jednoduchou výložkou: pruh a očko 2) Commander: hladká černá dýmka se třemi pruhy a očkem 3) Captain:...
Oheň a síra: dýmkový zapalovač Zippo
O plynovém zapalovači jsem už psal, dnes k tomu přidám ještě pár řádek o benzinovém Zippu v úpravě pro dýmky. Koupil jsem si jej nedávno jen tak z rozmaru: ne že bych ho potřeboval, spíš je to kus pěkné práce a ten výrobek se mi docela hodil na poličku, na větrné pochůzky venku a taky mezi lidi, kde budí pozornost srovnatelnou s dýmkovým plyňákem. Můj mosazný typ se jmenuje Brass Venetian a podle mého názoru to je jedna z nejhezčích realizací téhle americké firmy. Vypadá trochu staromódně a trochu romanticky, skvěle ladí se všemi dýmkami se zlatými/mosaznými kroužky. Ideální doplněk do lepší společnosti. Hned zkraje musím třeba předeslat, že Zippo je pro zapalování dýmky nevhodné. Ano, já vím, že to je možná šok, protože spousta dýmkařů na své Zippo nedá dopustit. Vždyť se to jmenuje Pipe Lighter, tak to přece musí být určeno pro dýmky?! Benzinový zapalovač je cítit, a nutně (a negativně) tak ovlivňuje chuť tabáku. Už...
Kam budeme chodit dýmat, až budou výhradně nekuřácké restaurace?
Mám rád filmy z padesátých a šedesátých let. Mimo jiné věci mě na nich fascinuje to, že bylo úplně normální kouřit doslova všude: v kanceláři, v MHD i letadle, v restauracích, kině, v ordinaci u lékaře, v obchodě, při přebalování dětí, zkrátka kdekoliv a kdykoliv vás napadlo. Nedovedu si představit, jak se v takovém prostředí dalo žít, ale muselo to být něco! Buďme rádi, že ta doba je pryč a kuřáci mají čím dál méně prostoru k obtěžování svého okolí. Trochu hloupé je, že veškeré kouření se dnes háže do jednoho pytle. Ale zatímco cigarety smrdí vždycky a všude, u doutníků nebo dýmek už to není tak jednoznačné. Stejně tak zdravotní rizika jsou dost odlišná: dýmkařům například nehrozí rakovina plic jednoduše proto, že nešlukují. Vždycky když čtu nějakou teorii o tom, že kuřáci (alkoholici, buseranti) by měli připlácet na zdravotní pojištění, protože j léčba jejich blbosti stojí hromadu peněz, vzbuzuje to...
Cukrová vata od Mac Barena
Už je to přibližně rok, co jsem naposledy zkoušel aromatické tabáky. A protože moje historicky první a zároveň jediná aromatická dýmka dlouho smutně koukala ze stojánku, rozhodl jsem se dát zase po čase aromatikům šanci. Mám v jedné zavařovačce ještě půlku balení Original Choice od MacBarena, tak jsem to bral jako příležitost udělat si místo pro něco lepšího, co budu kouřit na pravidelné bázi. Original Choice byl shodou okolností můj úplně první tabák. Doporučuje se začátečníkům pro svou malou sílu a příjemný odér, ale to jsou tak zhruba všechny jeho zásadní klady. Nevím, jestli mu ten rok zrání prospěl, ale z dnešního pohledu už je to jenom nudná perlivá limonáda, která mě ani trochu nebavila. Nejvíce mi připomíná cukrovou vatu z pouti, možná ovocný pudink s trochou vanilky a třešní — zřejmě další z řady produktů největšího vynálezu chemického inženýrství — umělých aromat. Už vidím, jak jsou na sebe dánští amatérští chemici pyšní...