McIKL Briar Cigar

Jestli dobře počítám, letos mi do sbírky přibylo dvanáct nových dýmek. Částečně to byly vlastní akvizice, částečně různé dárky. To je víc, než v co jsem mohl doufat, a jsou to samé pěkné kousky. Ostatně i tento poslední prosincový přírůstek stojí za to, protože klasickému konceptu dýmky se zásadně vymyká — jde o dýmku tvarovanou na způsob silného doutníku.

Někdy před rokem a půl, když jsem psal o doutníku z briaru od Morgan Pipes, napadlo mě nechat si podobné zařízení vyrobit někde u nás. V tom úmyslu mě o pár měsíců předběhl kolega Ivo z brněnského pipe clubu, obrátil se totiž na našeho dvorního krněnského pipemakera Marka Cikla. Ale stejně jsem se nakonec dočkal podobného kousku od stejného autora — dýmky, které se u nás pracovně říká násada od koštěte.

Marek má totiž nejen milý úsměv a krásné vlasy, ale i dobré srdce a šikovné ruce, a tak mi vykrouhal jeden něžný doutníček inspirovaný mým návrhem, ve kterém jsem specifikoval délku, základní tvar, proporce a kombinaci materiálů. Moje záliba v delších dýmkách není žádná neopodstatněná obsese, vycházím totiž z empirické zkušenosti, že prodloužené dýmky, u kterých je dostatečná vzdálenost mezi hlavičkou a ústím náústku, jsou mi příjemnější, protože kouř má dost času a prostoru řádně se ochladit. Osobně považuji za minimum asi tak jedenáct centimetrů od vrtání dýmky po konec náústku. U doutníku musíme navíc počítat s tím, že tabáková komora vede horizontálně, a tak výrazně ukrajuje z celkové délky.

Fajfka měří 155 milimetrů, průměr v nejširším místě je 27. Komora je vyvrtaná na 16 milimetrů a hluboká 43 mm. Shodnou délku 43 milimetry má i akrylový náústek v barvě jantaru, prostřední část vyplňuje komora za způsob calabashe. Smyslem této vzduchové kapsy je ochlazovat kouř a funguje to vážně docela dobře. Celkový tvar bychom asi mohli nazvat torpedo, hodně se totiž podobá velkým silným doutníkům stejného názvu, u nichž se válec směrem k hlavě dramaticky zužuje. A skutečně — zaklíněná mezi zuby vypadá ciklovka jako typické torpédo. I přes svou váhu 46 gramů se v puse drží docela pohodlně, když najdete správnou kombinaci zubů, mezi které kruhový náústek dobře zapadne.

Koncept horizontálního prohořívání tabáku mě ukrutně zajímal, tak jsem si chtěl vyzkoušet, jestli to bude fungovat v praxi. Nabízí se totiž několik možných úskalí.

V prvé řadě je potřeba počítat s tím, že z horizontální komory bude vypadávat popel. U klasického doutníku podobný problém nemáte, protože dlouhé stočené listy drží dobře i po odhoření dvou až tří centimetrů, pak teprve odpadnou. Z dýmky ale kouříme spíše jemně nařezané mixture, produkující částečky jemného popela s tendencí vypadávat při každém neopatrném pohybu. U klasické dýmky s vertikální komorou je gravitace na naší straně, u dýmkového doutníku je příroda proti nám. Takže ano, vypadávání popela je zásadní problém, který nemá úplně jednoduché řešení. Částečně pomáhá hlídat si polohu doutníku, aby pokud možno neustále směřoval mírně vzhůru, aspoň několik málo stupňů. Tím pádem přelstíme gravitaci a nic se nesype ven. Druhým způsobem je odsypávat častěji popel, při tom ale hrozí, že s vaničkou vylijeme i dítě s popelem vysypeme i uhlík nebo neshořelý tabák. Určitě stojí za úvahu, jestli příště nezkusit nacpat hrubší řez, třeba broken flake.

Druhý zádrhel představuje odlišná technika zapalování i kouření. U standardní dýmky zpravidla vidíme do komory, i když máme dýmku v ústech. Díky tomu se nám dobře zapaluje, udusává, kontroluje. Při kouření z dýmkového doutníku je komora odvrácená od nás, takže nevidíme vůbec nic. Zapalování provádíme jaksi od oka, citem. Dusat je sice možné s dýmkou mezi zuby, ale vypadá to hloupě a moc se to nedaří, lepší je dusat dýmku s komorou natočenou směrem k dýmkaři (pak ale nemůžete zároveň potahovat a živit tak uhlík)…

Není to snadné, budu muset ještě potrénovat, abych mohl s doutníkem bez obav mezi sprostý lid. Posledně se mi fotrové smáli. Hanba!

Komentáře (5)

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky