W. Ø. Larsen 98

Dááávno tomu, co jsem si naposledy koupil pořádnou frajerskou fajfku. Ale když jsem se dozvěděl, že Vorža s Jakubem mají v Etrafice obří zásilku krásných nekouřených dýmek po zesnulém dýmaři-sběrateli (více než sto kusů!), musel jsem se na ně aspoň jít podívat. Neuvěřitelné kousky. Hladké, rovné i mírně zahnuté, malé i velké, samý straight grain a ptačí oči, zlaté prstýnky, elegantní aplikace. Navíc skoro všechno famózní kusy dřeva. Staré fajfky, jaké už se dnes vidí málokdy. Pán, budiž mu země lehká, měl evidentně dobrý vkus (a dost peněz) — z takové sbírky bych si vybral klidně dvacet fajek bez mrknutí oka. Stanwell, Ascorti, Viprati, Ser Jacopo, W. Ø. Larsen, Peterson, starý Krška, Design Berlin, Brebbia a já nevím co všechno ještě. Zkrátka náramná slast, předčasné Vánoce, předčasná ejakulace. Kdo nevěří, ať tam běží. Nebudou.

Ale protože jsem muž racionální, nemám prachy a nemám ve zvyku nakupovat fajky nad pět tisíc, nu a i proto, že si vybírám dýmky menší, které se nemusí kouřit tři a půl hodiny, mohl jsem s klidným srdcem víc než polovinu vystavených dýmek přenechat ostatním uslintaným kolegům a zaměřit se místo toho na fajfky rovné a štíhlé, na menší kotle a na spíše „levnější“ kusy. Vyhlídl jsem si tři nebo čtyři dýmky, které by stály za hřích, a odnesl si naštěstí jenom jednu, protože nejsem šílenec. (Pro ty ostatní se vrátím příště, toť se ví.)

W. Ø. Larsen — klasická dánská značka. Kupodivu jsem od Larsena ve sbírce ještě nic neměl, propadám se studem. Tvarově se jedná o rovný apple s oválnou troubelí a sedlovým náústkem. Na hlavičce má dvě drážky (jako bulldog) a akrylový náústek zdobí nejenom tenký zlatý prstýnek, ale i krásné logo Larsen s korunkou. Hezkounké, krásně natištěné logo, které jsem už nespočetněkrát obdivoval na fotkách v různých časopisech nebo katalozích. Skvěle dílensky zpracovaná dýmka s docela hezkou kresbou, zejména při pohledu zespodu, odhalujícím ptačí očka. Není to nijak velká lulka, na délku má jenom 135 milimetrů, ale kotlík je docela slušný, spíše střední, vrtaný na 20 milimetrů a hluboký 30. Jak se znám, tak hodinku pokouření poskytne bez problémů. Ostatně… hned jsem ji doma nacpal a první kouření bylo moc příjemné, když vezmu v potaz, že jde o panenskou dýmku, navíc vytřenou zakuřovací pastou.

Bylo by to amorální plýtvání kvalitním bruyèrem, ládovat do krásných dýmek něco jiného než latakie, tak jsem jí věnoval Balkan Flake od Gawitha Hoggartha. Fajfka si teď hoví na čestném místě vedle pozlacených Stanwellů a nevypadá to vůbec zle, sluší jim to spolu!