KategorieDýmkaření

Šestnáctiletý Frog Morton

Už si ani nevzpomínám, kdy jsem poprvé viděl tabákové piksle ze série Frog Morton od americké firmy McClelland. Každopádně jsem z nich byl hodně nadšený, protože obsahují bezvadné ilustrace starého slizkého žabáka. Nejstarší z řady je tabák prostě nazvaný Frog Morton, později se objevily další čtyři druhy, a to Frog Morton Across the Pond, Frog Morton on the Bayou, Frog Morton on the Town a Frog Morton’s Cellar. Všech pět spadá do kategorie mého oblíbeného anglického stylu, ve kterém základ tvoří virginie doplněná o latakii, případně orientál nebo perique. Všechny tabáky mají příznivé recenze a těší se oblibě, takže jsem měl eminentní zájem obstarat si aspoň některý z nich ku kouření i k potěše oka. Smůla je, že americké tabáky se do EU nedovážejí a současná celní politika a limity pro dovoz tabákových výrobků moc nenahrávají těm, co by si rádi nechali něco poslat poštou. Nedávno se na mě ale usmálo štěstí, protože se na eBay...

Taras Buľba — retro huľba

Zkusit se musí všechno. Každá zábava něco stojí. Na něco se umřít musí… Ještě pár takových přísloví si budu muset vyhledat, vypsat a mít je trvale na očích někde poblíž pracovního stolu, abych někdy v budoucnu z hlavy vytěsnil pořád ještě čerstvou zkušenost s prehistorickým tabákovým výrobkem slovenské provenience. Až vám zase někdo bude tvrdit, že největší hrdinové naší země bojovali v perutích RAF nebo ve francouzských legiích, nevěřte mu ani nos mezi očima. Největší občanskou odvahou totiž bylo nacpávat každý den do fajfky toto smrduté seno, prodávané v trafikách pod (jinak slibným) názvem Taras Buľba. Informativní okénko: Tabák (?!) dostal jméno podle postavy z Gogolovy typicky béčkové sbírky Mirhorod. Taras Buľba byl jakýsi duchem slabý ukrajinský kozák, který měl dva syny. Jednomu z nich se začala zapalovat lejtka a zamiloval se do sličné Polky. V kterékoliv normální rodině by to pravděpodobně bylo docela OK, ale ne tak...

TŘEBÍČSKÉ KOUŘENÍ 2013 plus Rukověť šampiona

Kdyby se na soutěži rozdával diplom za rychlost, tak stoprocentně vyhraju, protože tři gramy děsivého tabáku Danish Black Vanilla jsem vykouřil za neuvěřitelných 37 minut a nějaké drobné, stačilo to tak akorát na překrásné šedesáté první místo. Pak už zkrátka nebylo co bafat, leda popílek, ale ten vážně nehoří — vyzkoušeno za vás. Těch usmolených padesát minut posledně v Brně, to asi vážně nebyla náhoda. Tahám jak lokomotiva a dvě hodiny kouření nikdy v životě nedám. Sláva vítězům, čest poraženým — někomu prostě není dáno od pánaboha. Musím se teď doma marně utěšovat, že su krásný, prudce inteligentní typograf a že člověk prostě nemůže mít v životě úplně všecko, jinak by se z toho podělal štěstím. Na Třebíčském kouření v pivovaru Dalešice se sešlo osmdesát dýmkařů včetně nezjištěného počtu osob opačného pohlaví a jednoho psa nezjištěného pohlaví. Závodilo se v podstatě podle pravidel, i když s vlastní dýmkou namísto soutěžní...

Latakie — Ladokiech — Lādhiqīyah — Lázikíja

S dýmkou ve filmu a televizi se dnes setkáváme málokdy, obyčejně jenom v adaptacích holmesovské tematiky a dílech situovaných do minulosti, řekněme tak do roku 1970. Z poslední doby mě napadá například americký seriál Mad Men (2007), ve kterém se kouří všechno možné opravdu vydatně, ale jedna z postav reklamní agentury je charakteristická právě dýmkou. Fajfky se probojovaly do výborného špionážního filmu Jeden musí z kola ven (původní název Tinker, Tailor, Soldier, Spy; 2011), zaměřeného na britskou tajnou službu MI6. Občas se dýmka objeví i v britském detektivním seriálu Endeavour (2013) — ten stojí za vidění nejen kvůli tomu, jak dobře navazuje na starou detektivní školu, ale i kvůli velmi pečlivé výpravě oxfordského prostředí šedesátých let. Skoro nic v tom seriálu (tedy ani dýmka) není jen rekvizitou, spíš tvoří jeden střípek velké obrazové a atmosférické mozaiky. Z těch nemnoha českých filmů, kde hraje dýmka významnější...

Šest dýmek Františka Filipovského

Knížka stejného názvu vyšla roku 1981 ve Vydavatelství a nakladatelství Novinář. Jedná se o rozhovor Jiřího Tvrzníka s populárním hercem, který v šesti oddílech vzpomíná na svou rodinu, studia i hereckou dráhu. A mimo to se hned v první kapitole vyznává ze své lásky k dýmkám. Protože by byla škoda, kdyby tento text zapadl, přepsal jsem ho a bez dalších úprav uvádím zde. Pokud máte zájem i o zbytek obsahu, knihu seženete v některém z internetových antikvariátů. Šest dýmek vyšlo i jako audiokniha načtená Františkem Filipovským, prodává ji například Audiotéka. Kapitola od dýmkách je ke stažení zdarma, obsahuje ale upravený a výrazně zkrácený původní text. Šest dýmek Františka Filipovského — načteno autorem Vůně tatínkova tabáku Představuji si obraz tatínka. Vidím ho, jak sedí na litinové lavičce u zdi našeho domu v Poděbradově třídě v Přelouči. Ta lavička — nevím, jak všechno to handrkování přežila...

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky