Comoy’s Tradition Liverpool (133)

Není moc krásnějších dýmek než obyčejný rovný billiard či jeho varianta s prodlouženým přířezem — liverpool. Když si člověk potřebuje oddychnout od hluku velkoměsta, freneticky blikajících reklam a všeobecného vizuálního smogu vůkol, uchyluje se k tichému rozjímaní v křesle a vybírá sobě dýmku z nejklasičtějších. Stejně činí i proplešatělý typograf, dávaje průchod své zálibě v minimalismu a střídmosti. Střídmosti, jež aspoň částečně vytváří oponenturu vůči ukřičenému světu, kde kdejaký blbý kartáček na zuby musí mít „zajímavý“ tvar.

Comoy’s Tradition Liverpool (133)

Světoznámá firma Comoy’s v minulém století významně přispěla k udržení a prohloubení věhlasu anglických dýmek, třebaže její zakladatel François Comoy vyráběl se svými sourozenci fajfky už od roku 1825 ve francouzském Saint-Claude. Historie téhle firmy je dlouhá a nebudu se jí zde věnovat, protože to za mne udělali jiní (Pipedia). Místo toho napíši několik slov o fajfce, kterou jsem nedávno šťastně vydražil na eBay.

Liverpool od Comoye je vynikajícním příkladem toho, jaké dýmky se vyráběly cca do šedesátých let minulého století. Jednoduché a funkční produkty, nástroje ke kouření, charakteristické starým brierem a dobrým dílenským provedením. Po tvarové stránce je ta fajfka „ohlodaná na kost“, přesto je bezpochyby krásná. Mohou za to zejména vyvážené proporční vztahy: délka 140 milimetrů, hlavička vrtaná na 19 a hluboká asi 36 milimetrů, to vše podpořeno tenkým dlouhým krčkem a váhou pouhých 23 gramů.

Dýmka je nalevo značená Comoy’s Tradition a napravo Made in London England. Řada Tradition se vyráběla od roku 1925 až do sedmdesátých let, kruhová značka London England se poprvé objevila v padesátých letech. Otázky ale vzbuzuje provedení loga C na levé straně náústku. Odborníci praví, že C vrtané na tři otvory (oproti pozdějšímu zjednodušenému provedení) se vyrábělo od roku 1919 až do osmdesátých let. Nicméně tenká varianta písmene C, kterou mám na dýmce já, se vyskytovala jen ve dvacátých a třicátých letech, po válce už ne. Přestože mě rozpor mezi datací dřeva a náústku poněkud mate, přikláním se k tomu, že dýmka byla vyrobena buď v letech padesátých, nebo šedesátých.

Zmínku si zaslouží také renovace. Dýmka je vskutku příkladně vyčištěná a navoskovaná, náústek skoro jako nový. Radost. Až za hrob.

Komentáře (2)

Napsat komentář: Martin Pecina

  • Ten úvod se zubním kartáčkem pobavil. Autor má evidentně literární vlohy. Zřejmě při své práci s knihami občas i nějakou přečte. Na tyhle stránky si chodím odpočinout. Když porovnám s vlogy na youtube o dýmkách, které jsou z 90% nuda, tak zde jsou vcelku vtipné recenze a komentáře. Ke všemu mají stránky pěkný design a třešničkou na dortu jsou vkusné fotografie dýmek. A už mlčím, všeho moc škodí, i chvály.

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky