ArchivSrpen 2013

Klidné večery, malé dýmky a zbloudilé duše

Právě jsem se vrátil z procházky, během níž jsem zjistil, že úplně nejlepší čas na dýmku je pro mě tak kolem druhé hodiny ranní. Tři a půl hodinky jsem na sporáku táhnul kuřecí vývar do zásoby a pak vzal psa ven, že se po celodenní práci trochu protáhneme. Na delší procházku je totiž ideální přesně takový vlahý večer kolem patnácti stupňů. A tma vůkol, bezvětří, prázdné ulice, ve kterých se dá korsovat do alelůja. Člověk nikomu nesmrdí pod nos, vždyť už ani většinou nikoho nepotká, leda snad náhodně zbloudilé opilecké duše anebo zaběhnutého alíka, jako se mi to stalo nedávno. Byl to docela velký německý ovčák a evidentně se utrhl někde z výběhu, protože mu z obojku trčel kus kovového řetízku. Zavolal jsem na něj odchytáře z městské policie, aby mi neošustil toho mého černého kříženečka, kterému vytrvale očuchával anus a zkoušel naň bezúspěšně různé vilné pohledy. Ne tak dnes. Klid jako po vymření, ani lístek se nepohnul. Nacpal...

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archiv

Rubriky