Padělané doutníky aneb Prostějovská Cohiba®

Kvalitní „long filler“ doutníky, jak známo, jsou velice drahé. Ve srovnání s dýmkovým tabákem mnohonásobně. Zatímco padesát gramů vynikajícího tabáku pořídíte za tři stovky, ceny vlhkých doutníčků začínají od sto padesáti korun, větší kusy od renomovaných značek kolem pětistovky, i když horní hranice je v podstatě neomezená. Takže dělat potom na baru frajera něco stojí. Nejsnazší cestu, jak se dostat k levným (ale kvalitním) doutníkům, představoval nákup přímo na Kubě, v dnešní době už to ale nijak zvlášť výhodný byznys není, ceny jsou docela podobné jako u nás.

Tradičním problémem trhu s doutníky jsou padělky. Jako u každého jiného zboží, padělatelé se soustředí na největší značky, takže první na řadě je kubánská Cohiba. Aukční servery u nás i za hranicemi jsou plné výhodných nabídek na koupil levných doutníků dovezených přímo z Kuby — problém většiny z nich je zkrátka v tom, že se jedná o více či méně zdařilé napodobeniny, které s originálem nemají moc společného. Někdy zemi původu, jindy ani to ne.

V rámci touhy po dobrodružství a experimentu jsem se jedné takové aukce zúčastnil (tímto zdravím prodejce do Prostějova), protože šance získat prvotřídní doutníky za zlomek ceny, je zkrátka nesmírně lákavá. My Češi máme v ochcávání všeho dlouhou praxi. Bez větší snahy jsem tak vydražil 21 „zaručeně pravých“ doutníků Cohiba Esplendidos za nějakých 2200 Kč, což je určitě nákup tisíciletí, když vezmeme v úvahu, že kus se standardně prodává kolem sedmi až osmi stovek. S velkým napětím jsem pak očekával zásilku.

Úhledná krabička dorazila do týdne a takříkajíc „nezklamala“. Ze skoro plné krabice se na mě smály docela hezké doutníčky, slušně utažené, na Cohibu ovšem až příliš hrubé a málo voňavé. U některých kusů měl krycí list nepravidelné zabarvení v celé ploše, i když celkově barva doutníků v celé krabici byla poměrně vyrovnaná. Následnou rychlou inspekcí jsem zjistil, že ačkoliv prstýnek sice má zdánlivě všechny formální náležitosti (šířka, grafika, zlatá ražba), selhává v jednom významném detailu, a to v typu písma použitého v nápisu „Habana, Cuba“ na prstýnku. Autor grafiky zkrátka neměl v počítači stejný skript, tak použil podobný ve falešné naději, že čeští typografové doutníky nekouří. Podařilo se mu při tom také zapomenout na větnou čárku, takže oproti originálu zní text „Habana Cuba“. Detail, ale podstatný.

Fejk jako bejk, typografie vás prozradila
Fejk jako bejk, typografie vás prozradila

Na internetu už je dnes spousta referenčních stránek a diskusí, které pomohou rozpoznat padělky od originálu, takže se vyplatí podívat na hodně špatné kopie sem anebo na detailní srovnání originální a padělané krabice sem. Nepůvodní krabice se často liší lacinějším provedením zámečku (přibitého ošklivými hřebíčky), méně kvalitními panty (čtyři segmenty místo pěti), často absencí data výroby a špatným umístěním kolků na krabici, nebo jejich vložením přímo do krabice.

Když už jsem měl doma jednoznačně potvrzený fake, nebylo od věci vyzkoušet, jak doutníky vlastně chutnají. Zašel jsem tedy na pívo a jeden kousek si vzal s sebou za účelem nové životní zkušenosti. Zpočátku mi parchant nechtěl pořádně hořet, jako by neměl správný tah, to ale mohlo být způsobeno silnějším větrem, který právě foukal. Časem se hoření ustálilo, popel držel velmi příkladně pohromadě, takže v průběhu kouření jsem odlomil popel asi jen dvakrát. Chuť poněkud plochá a nevýrazná, ale nijak vysloveně nepříjemná, žádné nechutné seno. Ovšem srovnání s typickou chutí doutníků Cohiba rozhodně nesnese. Když uvážíme, že cena jednoho kusu byla něco málo přes sto korun, dá se říct, že poměr cena výkon je více než skvělý. Za stovku jsou to vlastně velmi dobré doutníky, to se jim prostě nedá upřít. Kdybych ale chtěl laciné kuřivo, koupím si něco bez této adolescentní hry na luxusní značku; takto mám doma škodovku natřenou na Porsche, což mě nijak zvlášť nevzrušuje.

Takže fázi inspekce jsem měl za sebou a teď už jen bylo potřeba přistoupit k fázi druhé, totiž reklamace u prodejce. O tom, jestli věděl, že prodává padělek, se dá jen spekulovat, tudíž jsem preventivně vsadil na strunu hodného pána z Brna a napsal mu přívětivý mail, že doutníčky sice přišly v pořádku, ale jedná se o padělané zboží, které bych rád vrátil zpět, protože neodpovídá popisu. Odeslal jsem postupně první mail a druhý mail… a čekal marně. Zapojil jsem tedy trochu své legendární amatérské psychologie a napsal pánovi třetí mail, kde se to hemžilo různými „gentlemanskými dohodami“ a také něžnými narážkami na Policii ČR, což nakonec pomohlo. Dostal jsem nazpět své peníze minus jeden doutník a balíček zaslal zpět. Pápá.

A to je konec, tádydádydá. Jestli chcete poradit, tak nekupujte padělky a nepijte na ovoce.

Doplnění: Akce Prostějovská Cohiba má drobnou komickou dohru. Udělil jsem na Aukru prodejci Duxyx (vlastním jménem Petr Škondra — ahoj Péťo) negativní komentář. Zboží neodpovídalo popisu (bylo neoriginální), prodejce nereagoval na mé zprávy, nic jiného se s tím dělat nedalo. Plusové body jsem mu udělil pouze za ochotu vzít si zboží zpět, ale to beru jako samozřejmost. Za třicet minut jsem dostal negativní komentář i já: Absolutně nedoporučuji, problémový člověk od začátku až do konce… Tímto tedy oficiálně končím s hrou na hodného pána z Brna a nastupuji dráhu problémového člověka. A vám doporučuji dát si na podobné vykuky a mstivé hajzlíky pozor. :)

4 komentáře

  • Velmi pekny clanek :-)

    Skoda, ze do Anglictiny se neda prelozit ten krasny
    a vystizny vyraz „fejk jako bejk“. Ten je k nezaplaceni!

    Ridim pro majitele jednu internetovou firmu v Anglii (uz pres 13 let) ktera je jednou z nejvetsich specialistu a dodavatelu
    doutniku, dymek, tabaku i cigaret, pres internet na svete.

    Poradame take aukce, a setkali jsme se uz s morem ruznych padelku. Cohiba je zarucene jednim z nejvice padelanych doutniku, a oblibenym bonbonkem je ta, ktera se nabizi v krabici se sklenenym vikem. http://www.cgarsltd.co.uk/document.php?id=html/fakes.htm

    Rekla bych asi jen to, ze pokud se zda cena byt az prilis dobra, na to aby to byla pravda, a je to jen trochu podezrele, urcite to je podezrele z nejakeho duvodu. :-)

    Zdravim a preji „Happy Smoking!“

    Michaela

  • Myslím, že jste to napsal přesně. „Za stovku jsou to vlastně velmi dobré doutníky“

    No…. skutečně jste si myslel, že za cenu okolo 2000 dostanete originál v ceně cca 800USD

  • Ahoj, zajímavý článek. Zrovna jsem se vrátil z Kuby a jednu krabici značky Cohiba jsem si koupil. Těžko říct jestli jsou pravé, spíše ne. Koupil jsem to v domku přímo proti fabrice kde motají Cohiby v Pinar de Rio. Ten chlap co mi to prodával řikal, že v té fabrice pracuje a že jsou kradené. Těžko říct ,ale nakonec jsem cenu uhádal na 50 dolarů. Neni zas tolik peněz a za tu zkoušku to stojí. Za mým nákupem stáli dva argumenty. 1- i Když to nebudou Cohiby, tak jsem viděl jak vznikají na kubě doutníky a jestli to někdo dělá na své farmě a vydává to za Cohiby, tak to i tak budou kvalitní doutníky. Na různých doutníkových farmách jsem u místních zkoušel a byli super. 2- když jsem se ve fabrice na prohlídce ptal kolik berou ty motači doutníků peněz, tak když udělají 140 doutníků denně, což je jejich limit mají něco okolo 30 dolarů. To znamená, že kdyby tam fakt pracoval a vydělat za 10 minut 50 dolarů, tak je pro něho dobrá dohoda. Když jsem teď v Praze na internetu zkoumal jak poznat pravou Cohibu, tak to zatim odpovídá originálu. Uvidíme až dám ochutnet někomu kdo se vyzná. _)

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky