ArchivBřezen 2013

Výroba dýmky podle vlastního návrhu

Na Honzově workshopu jsem si chtěl vystrouhat elegantní dlouhou (čtenářskou) dýmku, která mi ve sbírce chybí. Ze tří tvarů — zulu, canadian a prince — nakreslených za tím účelem jsem se nakonec rozhodl pro variaci na prince s malými úpravami: tvar hlavičky nevychází z kulatého apple, ale je spíše vuknanický. Výsledkem je tedy v podstatě subtilní vulkán s dlouhým oválným krčkem na způsob canadianů a prstýnkem z velbloudí kosti. Říkejme mu třeba důstojný pán, tak se totiž churchwarden obvykle překládá do češtiny. Protože mám poslední dobou zálibu (obsesi) v bezfiltrových dýmkách se štíhlounkým krčkem, od začátku jsem věděl, že něco podobného chci vyrobit. K tomu jsem potřeboval v prvé řadě dlouhý přířez. Mezi starým a vyschlým dřevem s krásnou červenou barvou žádný takový nebyl, a tak jsme vybrali asi deseticentimetrový novější bruyére, do kterého se tvar povedl hezky napasovat. Měl jsem štěstí, protože po ořezání se...

Workshop u Honzy Kloučka

Díky ogarům z brněnské buňky a především díky velkorysosti Honzy Kloučka jsem měl možnost zúčastnit se workshopu v Kostelci nad Černými lesy a následné pijatyky. Událost to byla náramná a až na jediný zádrhel (vybitou autobaterku a tlačení vozu z rygólu) dopadla nad očekávání hladce. Z Brna jsme vyrazili v sobotu ráno v počtu šesti kusů a a ubytovali se v krásně zrenovovaném sirotčinci, ve kterém jsme si svorně rozbili hlavy o futra ve výšce metr sedmdesát. Protože mrzlo jak ve špatném ruském filmu, přesunuli jsme se bryskně do vytopené dílny, ve které na nás čekaly kromě mistra dýmkaře i bruyérové přířezy a hromada strojů vzbuzujících patřičný respekt. Honza nás provedl všemi fázemi výroby dýmky, jak ji v průběhu své praxe vypiloval. Podle našich návrhů vybral dříví, tvar jsme posadili do dřeva, aby měla výsledná dýmka co nejlepší kresbu, a ořízli na pásové pile do hrubého tvaru budoucího výrobku...

Peterson Silver Spigot (150)

Další rovná dýmka! Ale tentokrát úplně jiná. Už je to skoro čtyři měsíce, co jsem si naposledy koupil fajfku, a tak mě prostě příšerně svrběly prsty (a peněženka). Touto čerstvou akvizicí jsem spojil několik věcí dohromady. Totiž: 1) Chyběl mi do sbírky pěkný hranatý buldoček 2) Karlu Schwarzenbergerovi jsem záviděl všechny ty silver spigoty, ze kterých k smrti rád kouří 3) Doposud mi scházela dýmka od Petersona (katastrofa!) Důvodů, proč mě zatím neuchvátil žádný Peterson, je asi víc. Mám-li je krátce shrnout, tak krom toho, že náústky jsou zpravidla vyrobené z mnou nemilovaného ebonitu, často mívají jalovou kresbu anebo hnusný barevný lak či postřik. (Green Spay, Red Spray a podobně, čirá pohroma.) Z Petersonových dýmek se mi asi nejvíce líbí přiměřeně zahnutý tvar 80s a určitě bych si vybral některou pískovanou dýmku. Mám ale moc rád i rovné fajfky, které na mě pořád ještě působí zdaleka nejmoderněji. Spigoty jsou skvělé, bohužel jejich...

Doutník v briaru

Občas, když nemám chuť na dýmku anebo se mi nechce starat o udržování ohně v hlavičce, protože mám něco jiného na práci, vezmu si z humidoru některý doutník. Nemám jich tam moc, většinou deset nebo dvacet, ale zásoba je to dostatečná i pro případy, že by přišla návštěva a měla na doutník chuť. Už více než rok jsem měl v humidoru schovanou jednu Cohibu, kterou mi dal kamarád, ale nekouřil jsem ji, protože měla (bohužel) poškozený jak vázací, tak i krycí list. Doutník byl asi trochu přeschlý a nepřežil transport do Brna, a tak jsem ho nechal trochu dovlhčit a vyzrát. Mezitím jsem přemýšlel, co s ním provedu. Vykouřit standardní cestou by se asi nedal, protože dírami v krycím listu by šel falešný tah. Napadlo mě, že ho nařežu na menší kousky (jako dýmkové lano) a smíchám s čistou Virginií, pak jsem si ale vzpomněl na nějaký článek nebo diskusi, kde autor strčil doutník do dýmkové hlavičky a vykouřil tak. Inu proč...

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archiv

Rubriky