Oheň a síra: dýmkový zapalovač Zippo

O plynovém zapalovači jsem už psal, dnes k tomu přidám ještě pár řádek o benzinovém Zippu v úpravě pro dýmky. Koupil jsem si jej nedávno jen tak z rozmaru: ne že bych ho potřeboval, spíš je to kus pěkné práce a ten výrobek se mi docela hodil na poličku, na větrné pochůzky venku a taky mezi lidi, kde budí pozornost srovnatelnou s dýmkovým plyňákem. Můj mosazný typ se jmenuje Brass Venetian a podle mého názoru to je jedna z nejhezčích realizací téhle americké firmy. Vypadá trochu staromódně a trochu romanticky, skvěle ladí se všemi dýmkami se zlatými/mosaznými kroužky. Ideální doplněk do lepší společnosti.

Zippo Brass Venetian Pipe Lighter
Zippo Brass Venetian Pipe Lighter

Hned zkraje musím třeba předeslat, že Zippo je pro zapalování dýmky nevhodné. Ano, já vím, že to je možná šok, protože spousta dýmkařů na své Zippo nedá dopustit. Vždyť se to jmenuje Pipe Lighter, tak to přece musí být určeno pro dýmky?!

Benzinový zapalovač je cítit, a nutně (a negativně) tak ovlivňuje chuť tabáku. Už o tom určitě psala spousta lidí, já si jako první vybavuji příručku Život s dýmkou od Manfreda Schultze (ke stažení v PDF tu), který píše: Varuji vás před všemi zdroji ohně, které přenášejí své vlastní aróma — tedy před benzinovými zapalovači, voskovanými zápalkami, svíčkami. Richard Carleton Hacker se v Ultimate Pipe Book o benzinu nezmiňuje pro jistotu vůbec, asi s takovou alternativou ani nepočítal. Těm, co tvrdí, že benzinové výpary jsou cítit jen při otevření zapalovače, doporučuji jednoduchý test, který jsem použil já. Vezměte si kteroukoliv svou prázdnou dýmku a zkuste do ní vtáhnout plamen. Zatímco u sirky či plynového zapalovače zaregistrujete pouze teplo, Zippo má jasnou benzinovou pachuť. A tu také předáte svému luxusnímu tabáku — gratuluji.

Zippo Brass Venetian

Druhý problém může být ve vysoké teplotě hoření. Zatímco dřevo zápalky hoří při teplotě od cca 600 do 800 °C, teplota hoření plynu do zapalovače je 1977 °C. A to je zatracený rozdíl, který určitě bude mít vliv na chuť tabáku, přinejmenším ho můžete velmi snadno spařit. Bohužel se mi nikde nepodařilo najít teplotu hoření benzinového zapalovače (rozhodně je vyšší než u sirky), ale odkážu vás aspoň na parádní blog Passion for Pipes, kde se problém teploty hoření a dýmek rozebírá velmi podrobně.

Třetí potíž je v konstrukci dýmkového Zippa. Jak víte, klasické Zippo s cigaretovou vložkou má nahoře hustě děrovaný komín a plamen směřující vzhůru. Vyrábí se ale i speciální dýmkové vložky („inserts“) s odlišným vrtáním. Po stranách komínu jsou dva velké kruhové otvory a vrchní část je z velké části zakrytá. Po zapálení je plamen schovaný v „domečku“, je potřeba zapalovač otočit naplocho a plamen „nasát“ do dýmkové hlavičky. U plně nacpané dýmky to jde velmi snadno, ale ke konci kouření, kdy je na dně trocha zbylého tabáku, už to žádná legrace není. Zvlášť u vysoké tabákové komory od 40 mm nahoru musíte sát jako o život. Takže budete mít s největší pravděpodobností plnou pusu benzinového odéru. Prima.

Zippo Brass Venetian Pipe Lighter

Abych tady jen nedštil oheň a síru, přece jen se Zippo občas upotřebí: na sportovní kouření (golf, jachta, lyže, jogging, bungee) nebo když je nepříznivé počasí. Má totiž podobné vlastnosti jako cigaretový bráška, nenechá se jen tak sfouknout větrem.

Rekapitulace:

Sirka: výhody

  • Nízká cena
  • Nízká teplota hoření
  • Klasika

Sirka: nevýhody

  • Může zvlhnout
  • Nepoužitelná ve větru

Plynový zapalovač: výhody

  • Boční plamen, přizpůsobeno dýmce
  • Zvládne lehčí vánek
  • Celoživotní záruka (Oldboy, Zikar, dále nezjišťováno)

Plynový zapalovač: nevýhody

  • Vysoká teplota hoření
  • Vysoká cena

Benzinový zapalovač (Zippo): výhody

  • Skvěle hoří ve větru
  • Slušná cena
  • Celoživotní záruka

Benzinový zapalovač: nevýhody

  • Vysoká teplota hoření
  • Pach, který předáte svému tabáku
  • Nepraktické připalování u poloprázdné dýmky

Z tohoto výčtu mi jasně vyplývá, že do interiéru patří jednoznačně sirky. Plynový zapalovač na procházky venku, Zippo jen do vánice a fujavice, k tomu dýmku s víčkem. Každopádně — ať si každý připaluje čím chce. Brettův detektiv si v seriálu Z archivu Sherlocka Holmese připaluje uhlíkem z krbu, který přitiskne na dýmkovou hlavičku. Ostatně v původních Doylových povídkách se s tím taky nikdo nemaže (má ve zvyku zapalovat si dýmku od lamp a plynových hořáků)… Amen.

2 komentáře

  • Nejsem tedy žádný chemik, ale kerosin, z kterého je náplň do zapalovače, by měl na volném vzduchu hořet při teplotách 300–600 °C. Tak super teploměr nemám, ale barva plamene je stejná jak u sirky, na rozdíl od těch modrých plynových turbo zapalovačů.
    Ani žádného negativního ovlivnění chuti jsem si nevšiml. (Začínal jsem na sirkách a měl jsem k zippu také odpor.) Chce to nechat chvilku hořet, než člověk začne zapalovat dýmku, aby tahal plamen a ne výpary.
    Tolik k tomuto tématu ode mne (=

  • Škoda, že nám to někdo nezměří, protože já se nemůžu nikde reálných dat dopátrat.

    Za větší problém než teplotu ale považuji ten správný chlapský smrad jako z autodílny. (Ano, mám originální „nesmrdící“ Zippo náplň.) Je s podivem, že všichni dýmkaři řeší skladování, míchání nebo přípravu tabáku, ale téměř nikdo se vážně nezabývá tím, jestli si ho neničí hned při zapalování.

    Plynový zapalovač používám každý den, ale když to jde, tak radši sirku.

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky