ArchivZáří 2011

Dýmka sbližuje

Byl jsem o víkendu na svatbě. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdybych nepřekonal svou vrozenou nesmělost a neseznámil se s kolegou dýmkařem. Všiml jsem si ho hned zkraje — stál opodál, měl vousy a kouřil pěknou bentku, zkrátka od pohledu sympaťák. Večer jsme se pak dali do řeči, dali si ochutnat vlastní tabák, probrali dýmky, život a spoustu jiných věcí. Daroval jsem mu pak na památku zbytek svého oblíbeného Savinelli English Mixture a rozloučili jsme se jako dobří přátelé.
„Fakt dobrá svatba. Dost chlastu a tak,“ říkal kolega u stolu (a byla to pravda). Měli jsme navíc to veliké štěstí, že panna nevěsta je členkou ostravského improvizačního týmu Ostružiny, takže o zábavu bylo postaráno.

Skladování tabáku

Balení, ve kterých se tabák prodává, ať už se jedná o tobolky nebo plechovky, jsou až do okamžiku otevření perfektně těsné, takže v nich tabák vydrží optimálně vlhký i několik let. A říká se, že starý uzrálý tabák je lepší než čerstvý. Ve chvíli, kdy člověk střídá více druhů, vyvstává logický problém: tabák začne postupně vysychat. Některé kulaté šroubovací plechovky mají obstojné těsnění a pár týdnů tabák udrží vlhký, jiné těsní prostě špatně. Hranaté plechovky zpravidla netěsní skoro vůbec, tobolky už vůbec ne. Ve starožitnictví se určitě dají sehnat keramické nebo plechové dózy, které se s uskladnění používaly dříve. Jiní používají igelitové sáčky se „zipovým“ uzavíráním. Problém je, že dózy moc netěsní a pytlíky jsou poněkud neestetické, takže hledáme nádobu, která bude obstojně vypadat a zároveň pokud možno dokonale těsnit. Já používám zavařovací sklenice o obsahu 255 nebo 200 ml, které jsem koupil tady. Vejde se do nich velmi pohodlně...

Nacpávání dýmky podle Davida Mc Grane

Na potěšení z dýmky se podílí celá řada faktorů: kvalita vrtání, tloušťka stěn, kvalita, vlhkost a řez tabáku a další. Mezi nejdůležitější věci, které můžete ovlivnit při každém kouření, patří schopnost adekvátně si dýmku nacpat, a to s ohledem na konkrétní tabák, dýmku i vlastní styl kouření. Chce to především dost praxe (kterou zatím nemám), takže každá rada, jež umožní zkvalitnit tuto nutnou proceduru, se platí zlatem. V příručkách a na fórech se nejčastěji uvádí takzvaná tříkroková metoda (The Three Step Method), která spočívá v postupném zvyšování tlaku. Třetinu tabáku necháte do hlavičky spíš spadnout a jen ji uvnitř urovnáte. Kouřový kanálek potřebuje mít dobrý přístup vzduchu. Druhou třetinu objemu mírně přitlačíte a třetí špetku přitlačíte silněji. Ale ne moc, jen tak, aby stále pérovala. Říká se, že tah dýmky by měl být asi takový, jako když sajete vodu brčkem. Moje zkušenost říká, že je to celé trochu pitomost, protože...

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky