Chacom Giant

K tomuhle Chacomu jsem se dostal spíše shodou okolností. Procházel jsem dýmkařskou galerii na Flickru a narazil při tom na profil finského sběratele z Helsinek, který rozprodává většinu svojí sbírky. Ten člověk má spoustu kousků v perfektním stavu, řadu z nich nekouřených, všechny dýmky řádně vyčištěné. Hned zkraje jsem se zamiloval do starší, ale přenádherné dýmky Yves St. Claude s dokonalou kresbou ptačích očí, a obratem si o ni napsal. Majitel ji sice mezitím stihl prodat komusi jinému, ale nabídl mi šlechetně slevu na jakoukoliv jinou dýmku, která se mi bude líbit, takže jsme nakonec přece jen udělali „business“.

Vím, že je blbost fotit dýmku s obrovskými domácnostními zápalkami. Ale byl jsem zrovna hrdý na to, že jsem sehnal pár krabiček s ilustrací dýmky. Jak stylové!

Chacom Giant se ukázal jako dobrá náhrada. Dýmka byla vyrobena v St. Claude, znalci už budou vědět, čím je toto místo na mapě dýmkařské historie tak zásadní. Jedná se o vlastně úplně klasický billiard větších rozměrů. Na délku má 17 centimetrů, i kotel je dost slušný (průměr 23, výška 45 mm), vejde se do něj solidná porce tabáku. Jde o starší, bezfiltrovou dýmku s moc hezkou kresbou. Po stranách má ptačí oči, zepředu a zezadu flame grain. Na to, že se jedná o strojově vyráběný kousek, je kresba opravdu pěkná, i když ne úplně symetrická. Dýmka je lehoučká, má klasický ebonitový náústek, na konci poněkud křehký. Kanálek je v místě skusu trochu těsný, ale na funkci to nemá žádný vliv, jen si žádá tenčí čištiče než jsou moje oblíbené kónické Vauen. Trochu mě trápí jen těsný čep náústku — mažu ho grafitem… a uvidím, jestli časem trochu povolí. Chce to hlavně trpělivost, nechat dýmku pořádně vychladnout, a teprve pak ji rozdělat. Vlhká dýmka má tendenci se kousnout a nepustit, naštěstí je čep dost pevný. Teoreticky bych ji mohl čistit jen přes kanálek a rozšroubovat jen na generální čištění, ale v oblasti mužných sportů mám rád pořádek, tak ji čistím důkladně po každém kouření. Důvod je i ten, že mezi čepem a vrtem krčku je malá mezera, soudím tak aspoň podle té trošky vlhkosti, která bývá pokaždé na čepu vysrážená. Je lepší to vyčistit.

Měl jsem strach ze zakuřování, protože vrt hlavičky byl jen navoskovaný, ale kupodivu to šlo poměrně hladce. Zakuřoval jsem na aromatiky, teď do ní ovšem láduju Squadron Leader Samuela Gawitha, to není špatný tabák. Při neopatrnosti a v opilosti se občas Chacom trochu dopálí, ale myslím, že si spolu budeme dost dobře rozumět.

1 komentář

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky