ArchivSrpen 2011

Jirsa SG Superior

Skvostný kousek české provenience, který jsem nedávno koupil na dymky-online, ne náhodou to byla nejdražší jirsovka v nabídce. Dlouho jsem dýmku měl uloženou v oblíbených položkách, ale trvalo nějaký čas, než jsem pro ni dozrál. Nakonec jsem moc rád, že jsem ji objednal, protože teď spolehlivě plní roli „parádní dýmky“, která se nosí na svatby a do lepší společnosti vůbec. Hlavička je vulkanická, mám teď v oblibě tyhle tvary. Přestože dýmka ve skutečnosti není nijak velká, působí spíš robustně. Jak napovídá název, jedná se o hladkou dýmku typu straight grain s pravidelnou kresbou po celém obvodu, při pohledu zespodu jsou vidět nádherné ptačí oči. Odstín je světlý, přírodní, jak to mám nejradši, na dřevě nejsou vidět skoro žádné nepříjemné odlesky (foto trochu klame), časem ještě ztmavne a zmatní. Zespod hlavičky je vyraženo šest hvězd, jedná se tedy o nejvyšší řadu Jirsovy nabídky. Dýmka se vyznačuje mírným a elegantním prohnutím...

Dýmka v knize, empétrojce i avíčku

Historie dokládá spoustu postav, třebaže často imaginárních, které máme dodnes nerozlučně spojené s dýmkou. Čestné místo mezi nimi zaujímají soukromý detektiv Sherlock Holmes a také vrchní komisař Maigret. Oba se objevili v nespočtu knih, povídek, seriálů i audio nahrávek, ať už od původních autorů, nebo jejich epigonů. U Sherlocka je dýmka nezbytnou součástí skoro každého vyprávění, zarytí fanoušci určitě znají jeho legendární A three pipe problem. Nejsem nijak zvlášť dobrý znalec Holmesovských reálií, přestože spoustu těch povídek samozřejmě znám, přinejmenším z poslechu. U Richarda Hackera jsem se dočetl zajímavé detaily, které si nepamatuji (nebo jsem jim dřív nepřikládal velkou důležitost). Třeba že ve čtyřiapadesáti z celkových šedesáti příběhů Arthura Conana Doyla kouří Holmes svou dýmku, zatímco jeho přítel a zapisovatel Dr. Watson jen v sedmi. Hacker zmiňuje také některé specifické (a dosti podivné) detektivovy kuřácké...

Doutníky a děvky

S kamarádem Milošem jsme kdysi měli takové období občasného kouření doutníků. Romantika jako za studentských časů a hraní na velké kluky v jednom. Bohužel to bylo bylo jenom u příležitosti vzájemného setkání, párkrát do roka. V doutnících se moc nevyznám, ale musí se jim rozhodně přiznat určitý styl. Kouření doutníku je svátek a trochu obřad, na hony vzdálený těm smrdutým instantním cigaretám, kterými nám okolí permanentně ztrpčuje život. Doutník doutná, tedy aspoň v češtině. Angličtina má zvukomalebné cigar (čti „sigár“), prý ze španělského cigarro, odvozeného od cicada čili cikáda. Hmyz odpuzuje celkem spolehlivě. Hlavní problém je, že bez humidoru se neobejdete. Cigára, která si koupíte v trafice, jsou už zpravidla vysušená, špatně se kouří a nechutnají tak, jak by měly. Zapálení i kouření doutníku vyžaduje určitý cvik, v tom je určitá podobnost s dýmkou, ale doutník, který jednou zhasl, je už znehodnocený, na vyhození...

Chacom Giant

K tomuhle Chacomu jsem se dostal spíše shodou okolností. Procházel jsem dýmkařskou galerii na Flickru a narazil při tom na profil finského sběratele z Helsinek, který rozprodává většinu svojí sbírky. Ten člověk má spoustu kousků v perfektním stavu, řadu z nich nekouřených, všechny dýmky řádně vyčištěné. Hned zkraje jsem se zamiloval do starší, ale přenádherné dýmky Yves St. Claude s dokonalou kresbou ptačích očí, a obratem si o ni napsal. Majitel ji sice mezitím stihl prodat komusi jinému, ale nabídl mi šlechetně slevu na jakoukoliv jinou dýmku, která se mi bude líbit, takže jsme nakonec přece jen udělali „business“. Chacom Giant se ukázal jako dobrá náhrada. Dýmka byla vyrobena v St. Claude, znalci už budou vědět, čím je toto místo na mapě dýmkařské historie tak zásadní. Jedná se o vlastně úplně klasický billiard větších rozměrů. Na délku má 17 centimetrů, i kotel je dost slušný (průměr 23, výška 45 mm), vejde se do něj solidná...

Výroční dýmka Vauen 160 Jahre

První dýmka je vždycky speciální, že? Člověk už sice něco nastudoval, ale pořád ještě je strašný greenhorn, takže vybírá hlavně pocitově, méně už rozumem. Na výroční dýmce Vauen, vydané ke sto šedesátému výročí firmy, mě zaujal primárně její tvar. Na trhu je překvapivě málo billiardů v provedení panel, přitom tento neobvyklý tvar působí velice moderně, progresivně. Kresba dřeva není úplně svislá ani příkladně hustá, ale jinak vcelku pravidelná. Hlavička je nalakovaná na tmavý odstín, aby to nebylo moc vidět, přesto jde o hezký kousek, který rád používám jako cestovní dýmku, protože nezabírá moc místa. Příjemně hranatý náústek je z akrylu, takže se nemusí nijak udržovat a vypadá pořád dobře, dokonce i přes drobné otisky od mých ulámaných zubů. Na straně čepu je stříbrný prstenec s textem Vauen 160 Jahre a dvěma zkřízenými dýmkami, znakem firmy Vauen. Výroční dýmky jsou vyráběné v limitované a číslované edici, moje princezna má číslo 189...

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archivy

Rubriky