rukověť kuřmenova

Zahradnická dýmka Peckoslava Křepelky

„Jenom moc špatnej vítr nepřinese nikomu nic dobrýho,“ řekl prý Peckoslav Křepelka, hobit z Hobitína, v Návratu krále. Já naštěstí nejsem Tolkienem nikterak postižen, a tak se o víkendech nemusím převlékat za ušaté skřety ani jezdit metrem s dřevěným mečem za pasem jako leckterý infantilní idiot. Ale něco na tom Pánovi prstenů asi být musí, když už několik desítek let nutí staré fotry, aby si po večerech přešívali záclony na elfí pláště a když se stal dokonce předmětem seriosních debat Kampademie, havlovského filosofického sdružení, do něhož spadali takoví velikáni jako Zdeněk Neubauer, Daniel Kroupa, Radim Palouš, Ivan M. Havel nebo Tomáš Halík. Ti všichni viděli v Tolkienovi něco víc než jen hru na čaroděje, chápali svět prstenu spíš jako podobenství o společnosti, víře a osudu, rádi z něj citovali v dopisech, které posílali Václavu Havlovi do kriminálu. Výrobě „fantasy“ dýmek ze světa praotce Tolkiena se věnuje Pavel...

Čuchometrika

Jsa prasetem nemytým, dýmky čistím většinou pozdě, často jsou to fajfky někde v pouzdře zapomenuté a již lehce smrduté. Hanba! Kdeže ty loňské sněhy jsou, kdy jsem pigloval všechny ty své něžné dýmečky sotva pět vteřin po dokouření, sojčím pírkem, hedvábným dámským prádlem namočeným v teplém koňáčku, vše v rukavičkách a do poslední špinky?! Jistě, vím a uznávám — zasloužím exkomunikaci z klubu, prokletí, vydědění, taky lepru a choleru, španělskou chřipku, ptačí chřipku, tripla atakdále, však to znáte, nechci se vykrucovat ani prosit za odpuštění, ostatně i s tou kapavkou se dá nějaký čas skoro normálně žít. Když už člověk jednou je prasetem, tak má koukat, aby nebyl. Přinejmenším má nechat ty dýmky pořádně vyschnout, než do nich znovu nacpe něco kuřiva, jinak mu to nebude chutnat a dýmka mu zkysne, shnije a zplesniví. Zlaté pravidlo říká, že je potřeba nechat nářadí schnout přinejmenším den, ale když je fajfka hodně...

Kroucený fagot himbajs hergott döner kebab Rumcajs element!

Sojka bonzačka mi to napráskala, že Krakonoš má takovou fajfku, která nikdy nevyhasne. A přitom potřebuje tabáku na jaře ždibíček a na podzim ždibec! A toť se ví — začalo mi v hlavě sumírovat, jak bych tu jeho fajfku získal coby přírůstek do svého skrovného múzea lulek, malovaných džbánů, porculánových trpaslíků, oteplouchů, salámistů, análních kolíků a i ostatní zdejší lidové tvořivosti. I pozval jsem krajánka na neděli k polednímu, abych ho pohostil. A zaříznul krocana a dvě kuřata a slepici na polívku a nalovil pstruhy v potoce a kapry v tůni a napekl koláčů a makovejch bábovek a polejvanej perník, oučinlivě navařil sejkory a hubník a kyselo a špecle a škubánky a oukrop a klouzáky a roprachtické zelí a makové pecinálky a… a už ani pořádně nevím, co všechno ještě. A aby si náhodou soused nemyslil, že ho chci opít jen tak nějakým rohlíkem nebo že...

Námluvy fajfky s armagnacem

Sousloví dodržovati pitný režim není než mimořádně imbecilní reklamní slogan z pera píáristů firem prodávajících minerálky a slazené vody. Skutečnost, že i velká část tuzemských lékařů šíří podobné bludy v ordinacích a v novinách a v televizi, dokazuje jen to, jak rafinované techniky prodejci předražených vod a příbuzných hovadin vynalezli. Kdybyste ještě v roce 1989 poradili občanovi ČSSR, aby jezdil do krámu pro celé palety balené vody, která je sto padesátkrát dražší než ta, která mu doma teče z kohoutku v lepším případě by si ťukal na čelo a v horším případě by vám rovnou přivolal odbornou pomoc. Podobný efekt by mělo, kdybyste našemu imaginárnímu Čechoslovákovi vypočítali, že má denně vypít tři nebo čtyři litry tekutin, neboť v osmdesátých letech, když jsem byl ještě kluk, nic jako pitný režim neexistovalo. Každý se napil, když měl zrovna žízeň. Ano, takhle jednoduché to v oněch dřevních dobách bylo...

RX Pipes Chimney: audio verze

Po čase jsem opět oprášil své starodávné nahrávací studio a připravil pro ctěné obecenstvo další hodnotný příspěvek do pomalu se rozrůstající série audionahrávek. Když pominu svou znělku nahranou na digitální hodinky Casio, fascinující je zejména skutečnost, že už umím pracovat i stereo, takže ode dneška můžete má ochotnická vystoupení konsumovat v ještě vyšší kvalitě než doposud. Vsuňte si tedy fajfku do úst, nazujte si papuče, přehoďte károvanou deku přes kolena a užívejte novou nahrávku ve zdraví a všeobecné pohodě.

Poslechněte si audio verzi

RX Pipes Old Briar Chimney

Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je. Stejně tak když už člověk jednou čumí na Facebook, kde publikuje Dejmal nové fajfky, tak si má hned nějakou koupit, jako jsem to udělal já, a ne jen tak zbůhdarma čumět a nekoupit, jak se to kolikrát děje. A když už si tedy člověk něco kupuje, tož má koukat, aby to bylo to, co v jeho sbírce dosud není, a ne to, co už tam víc než stopadesátosmkrát je. Nu a když už jsem jednou byl a koukal, abych byl, a koupil, co měl, je třeba se tím konečně náležitě pochlubit, abych čirou náhodou nezapomněl, jak tomu stejně ve finále kolikráte je! Čím víc těch fajek mám, tím víc si vyčítám, že si pořizuji další a další. Ale na to si každý chlap stejně nakonec přijde sám, že je to marné, je to marné, je to marné. Ať už manželka (nebo maminka!) láteří, jak chce, tak sbírky tu byly, jsou...

Dunhill Bruyere Liverpool (33) 1974

Při jedné ze svých plaveb na eBay jsem z vod internetu vylovil tuhle starou dunhillku ze sedmdesátých let. Prodejce nebyl dýmkař, nýbrž nějaký zasmrádlý antikvář bez patřičného vzdělání, a tak ji označil coby lovat. Ovšem my kuřmeni se na rozdíl od svých dýmek z morty a vřesovce nenecháme snadno napálit, protože dobře víme, že prodlouženému billiardu z delšího přířezu a s klasickým fishtailem na konci se říká odjakživa liverpool. Aukci jsem vyhrál lacino, většinu nákupčích patrně odradila poznámka, že hlavička je zbroušená, zkosená směrem od náústku. Na fotkách to moc zřetelné nebylo, tak jsem lehce zariskoval a fajfku zakoupil. A skutečně, hlavička byla snížena ve přední části, působilo to trochu divně a celá dýmka poněkud padala na prdel. Nejdřív mě napadlo, že majitel dýmku zbrousil, aby odstranil zeshora opálené dřevo, pak se ale ukázalo, že má v sobě hlavička dvě jemné vlasové trhliny, z čehož vyplývá že v průběhu...

Dr Boston Griffon Dublin Sand

Možná si vzpomenete, že o této dýmce od vzácného přítele a vyhlášeného knihomola Přemka jsem se zmiňoval víc než tři roky nazpět. Rád jsem ji kouříval při procházkách venku, protože se dobře drží v zubech a není s ní moc práce. V poslední době ale trochu ležela ladem, vyčítavě se na mě dívala a měla výkyvy nálad. Dílem z toho důvodu, že v zimě nerad kouřím/mrznu venku, a dílem i proto, že jsem už víc než rok nebo dva neotevřel žádnou virginii, pro kterou byla původně fajfka vyhrazena. Poněvadž mi ale bylo líto, že je lulka sněhem zavátá, oživil jsem jeden starý nápad: nechat si ji opískovat, aby se ztratily ty nepěkné kazy, které na sobě má. Padl jsem proto na kolena před kolegou Dejmalem, slíbal mu prach z bot a i různě jinak mu lichotil a podkuřoval, aby tu nevděčnou práci pro mne ve volné chvíli udělal. Dejmalovi se sice do pískování vůbec nechtělo, brečel mi na rameni, že na hlavičce žádná kresba není...

Třicetiletý Dunhill Early Morning Pipe

Aukční portál eBay je zázračný vynález, díky němuž člověk objeví mnohé poklady i bez nutnosti výpravy na Tajuplný ostrov. Uznávám, že nákup na internetu postrádá tu ulepenou romantiku, kterou bezesporu má přehrabování se ve smradlavých a zaprášených krámech kdesi v náhodně objeveném vetešnictví, ale neromanticky to šetří čas a námahu spojenou s výpravou ven z pohodlí domu. Tímto způsobem jsem už v minulosti nakoupil řadu věcí včetně knih, dýmek, tabákových plechovek i letitého (šestnáctiletého) tabáku Frog Morton od americké firmy McClelland. Byl skvělý. Nechávám si teď z eBay pravidelně posílat výpisy nových aukcí na témata, o která mám dlouhotrvající zájem, a tak se ke mně kromě prázdných tabákových plechovek občas dostanou i nějaké plné. Jako teď posledně, když jsem nakupoval dunhillovy plechovky a narazil při tom na plných padesát gramů Early Morning Pipe z osmdesátých let. K dataci Dunhillových směsí...

Plechovky Dunhill

Designu dýmkových tabáků jsem se už sice věnoval před třemi lety, od té doby se mi ale povedlo sbírku starých plechovek od firmy Dunhill nepatrně rozšířit — tady jsou. Grafické (a technologické) zpracování dunhillovských tabáků je mi velice blízké, především verze z období s vysokým logem z neproporcionálního písma vyniká elegancí a typografickou čistotou. Jde o řešení platné i dnes, po třiceti nebo čtyřiceti letech, a měnil bych na něm minimum. Tabákové plechovky jsou občas k dostání na eBay, a když člověk vyfiltruje nabídky z USA (kvůli přepálenému poštovnému), podaří se mu nakoupit ledacos od Britů, Němců, Italů nebo i Chorvatů. Zvlášť po My Mixture 965 jsem toužil dlouho, protože je to má oblíbená směs tvořená cavendishem, latakií, virginií a orientály. Navíc typograficky je zde uvedená verze ze 70. let o dost podařenější než současná produkce — ono dětinské písmo je mi neskonale milejší než ta...

Píše Martin T. Pecina, dýmkař, typograf, publicista. Portfolio mám na adrese book-design.eu a typografický blog na typomil.com. Napsat mi můžete na info@book-design.eu.

Archiv

Rubriky